Smlouvy, které má v pátek premiér se zástupci církví podepsat, schválila během týdne vláda. Česká republika má na jejich základě vyplatit v následujících třech desetiletích církvím desítky miliard korun za majetek zabavený v roce 1948 komunisty.

Podepisované smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají podle nich církve získat během 30 let celkem náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci.

Ke společnému podpisu se jako jediná ze 17 církví, jichž se vypořádání týká, zatím nepřipojí Bratrská jednota baptistů.

ČSSD se obrátila na Ústavní soud

Sociální demokraté, kteří restituce kritizují, požádali na poslední chvíli Ústavní soud, aby předběžným opatřením zakázal podpis smluv. V návrhu předloženém ve čtvrtek večer argumentuje ČSSD tím, že po uzavření smluv by soudní kontrola zákona o církevních restitucích byla už jen formálním aktem. O přezkoumání normy totiž nedávno požádali Ústavní soud jak sociální demokraté, tak Věci veřejné a komunisté.

ČSSD však s návrhem nejspíš nepochodí, není totiž pravděpodobné, že by soud do pátečního poledne o jejich žádosti rozhodl. O návrhu na předběžné opatření musí jednat plénum Ústavního soudu, které svolává a jeho agendu určuje předseda Pavel Rychetský. "Toho jsem o návrhu ihned informoval, plénum je svoláno (zatím) na úterý, návrh bude na jednání zařazen," řekl generální sekretář soudu Tomáš Langášek.

Ten později dodal, že by bylo korektní a zodpovědné, kdyby vláda s podpisem smluv s církvemi nespěchala a počkala na rozhodnutí Ústavního soudu. Po právní stránce ale v tuto chvíli podpisu smluv nic nebrání, uvedl.