Zbývají poslední tři z celkem 109 volebních stížností. Soud je vyřeší zřejmě v úterý. Pondělní rozhodnutí soudci postupně zveřejňují na úřední desce.

Mezi nynějšími zamítnutými stížnostmi je například podnět od protikomunistického aktivisty Jana Šinágla, jenž tvrdil, že zvolený prezident Miloš Zeman se svým týmem vystavěl kampaň na lživých tvrzeních, xenofobii a šovinismu.

Volební senát uznal, že některá Zemanova tvrzení se lidem mohla jevit jako nekorektní, demagogická či dokonce lživá. Nešlo však prý o tak závažné zásahy, aby si vynutily zrušení voleb. Podle NSS je v podmínkách demokracie obvyklé, že kandidáti a jejich stoupenci využívají pozitivní i negativní kampaň, v níž mají své místo i emocionální a vyostřené argumenty, které ovšem nesmí být vyloženě lživé.

Soud se z podnětu některých stížností zabýval také sporným inzerátem v deníku Blesk, kde se objevily ostré útoky na poraženého finalistu Karla Schwarzenberga. [celá zpráva]

Volební senát ale připomněl, že se nijak neprokázalo spojení zadavatele inzerátu se Zemanovým týmem.

Nezákonnosti nemohly výrazně rozhodnout

Jako další problematické prvky kampaně soud jmenoval šíření nepravdivých informací o vystěhování Schwarzenbergovy známé ze zámeckého bytu v Čimelicích či pokusy spojovat jeho rodinu s fašistickým a nacistickým hnutím.

"Soud shledal, že se v těchto případech opravdu jednalo o nepravdivá tvrzení i lži. Dospěl tak k závěru, že v průběhu volební kampaně došlo k nezákonnostem schopným ovlivnit volební výsledek, avšak nikoliv tak intenzivním způsobem, který by mohl konečný výsledek změnit," uvedla mluvčí soudu Sylva Dostálová.

Zeman volby vyhrál rozdílem téměř 500 000 hlasů. Soudci zdůraznili, že na neférové argumenty mohl poražený finalista Schwarzenberg reagovat a bylo pak věcí voličů, jak celou situaci vyhodnotí. Zneplatnění voleb připadá podle soudců v úvahu jen ve výjimečných případech, kdy jedna intenzivní protizákonnost, případně řada protizákonností slabších, mohla změnit celkový výsledek.

Se stížnostmi v pondělí neuspěli ani Iveta Jordanová, která vystupovala jménem protikorupčního sdružení Růžový panter, nebo Lukáš Kohout, jenž se v minulosti vydával za asistenta tehdejšího poslance ČSSD Jana Kavana. Kohout uplatnil mnoho různých argumentů, vadilo mu například to, že dosavadní prezident Václav Klaus v SMS uniklé do médií uvedl, že pokud vyhraje volby Schwarzenberg, tak emigruje. Podle Kohouta jde o ovlivňování a zastrašování voličů.

"Zákon nezakazuje, aby stávající prezident republiky vyjádřil svůj názor, ať už jakoukoliv formou, ke kandidátům ucházejícím se o tuto ústavní funkci," reagoval na Kohoutův podnět volební senát. Navíc soudci připomněli, že šlo o soukromou zprávu, která unikla do médií bez Klausova přičinění. [celá zpráva]

Stížnosti podané pozdě

Nejvyšší správní soud musí o všech volebních stížnostech rozhodnout do 20. února. Nejspíš to však stihne už v úterý. Největší část stížností doručených po první přímé volbě prezidenta soud odmítl pro opožděnost. Právě kvůli nedodržení lhůty pro zpochybnění voleb neuspěly například olympionička Věra Čáslavská nebo dokumentaristka Olga Sommerová.

Dalšími podněty se soudci vůbec věcně nezabývali, protože nebylo jasné, čeho přesně se stěžovatelé domáhají, případně jejich návrhy nesplňovaly různá formální kritéria. Ostatní volební stížnosti soud zamítal.

Konkrétní chybu zjistil NSS v Buštěhradu na Kladensku. V seznamu voličů byla u dvou sourozenců poznámka, že mají omezenou způsobilost k právním úkonům. Komise je proto nenechala volit. Ve skutečnosti ale žádné omezení neměli. Jak se poznámky do seznamu dostaly, buštěhradský městský úřad nevysvětlil. Podle NSS jde o závažné porušení volebního zákona. Vzhledem k půlmiliónovému rozdílu hlasů v druhém kole přímé volby však chyba nemohla ovlivnit celkový výsledek.

Neúspěšní stěžovatelé se mohou teoreticky ještě obrátit na Ústavní soud, který neváže žádná lhůta pro rozhodnutí. Zeman se funkce ujme 8. března.