Vědcům z brněnské Mendelovy univerzity se ale podařilo najít způsob, kterak lék transportovat přímo k nádoru a přitom neohrozit zdravé orgány. Jejich objevem je protein apoferitin, který slouží jako miniaturní náklaďák - ve své dutině totiž umí vázat léčivo, které doveze přesně na místo určení. A když svůj náklad „vyloží“, může být opět naplněn a znovu lék transportovat.

„Využili jsme schopnosti známé bílkoviny apoferitinu vytvářet dutiny, ve které může uzavřít malou, nízkomolekulární molekulu. Zkusili jsme proto, jestli jsme schopni s takovou bílkovinou pracovat a doslova ji přinutit k vytvoření dobře definované dutiny. Poté jsme do ní uzavřeli protinádorové léčivo. Pracovali jsme s moderním cytostatikem, které je přes všechen pokrok stále vysoce kardiotoxické. Proto se hledají způsoby, jak taková léčiva lépe zacílit, aby byla účinnější a méně toxická,“ vysvětlil výzkumník Vojtěch Adam.

Současná aplikace cytostatik zasáhne celé tělo, a proto jsou při léčbě rakoviny tak výrazné nežádoucí účinky.

Dutina se může otvírat a zavírat, takže je to opravdu transportérRené Kizek

„Nádory mají vysokou metabolickou aktivitu, hraje se tedy na to, že ostatní buňky jsou méně aktivní, a proto přežijí toxický šok způsobený lékem, zatímco nádorové zahynou. Ale v nádoru se může vytvořit skupina buněk, které to celé přežijí a vytvoří nový odolný nádor. Jenže lékaři už nemůžou zvednout koncentraci léčiva, protože by to nenávratně poškodilo důležité orgány. Proto takovou terapii řada pacientů prostě nepřežije,“ konstatoval další z týmu vědců René Kizek.

Požádali si o patent

Právě uzavření léčiva do dutiny proteinu dramaticky snižuje jeho toxicitu, ale brněnští výzkumníci jsou ještě dál. „Na dutinu můžeme navázat magnetické částice a potom ji magnetickým polem posunout do místa určení,“ nechal nahlédnout pod pokličku výzkumu Adam.

„Dutina se může otvírat a zavírat, takže je to opravdu transportér. Když se výzkum podaří dotáhnout dál, tak ten systém může být opravdu univerzální, opakovaně použitelný například přes zmíněné magnetické částice. Transportér se naplní, navede na místo, kde vypustí obsah, a poté se opět navede zpátky. Přes mimotělní oběh nebo dialýzu se znovu naplní a zase dokola,“ dodal Kizek.

Vědci z pracoviště excelentní vědy Ústavu chemie a biochemie už podali i patentovou přihlášku, kterou by chtěli rozšířit i do zahraničí. Pokud by se pak nápadu chopily farmaceutické společnosti, mohli by už za několik let mít pacienti s rakovinou mnohem větší šanci na přežití.