Starosta Branko Glavica uvedl, že zem propadla do jedné z chodeb dolu Glück Auf (Zdař Bůh). Důl byl založen v roce 1871. "Ta chodba se jmenovala Saxonia. Zřejmě to pochází z první republiky," řekl. Událost ho překvapila. Podobné lokální propady se děly v minulosti častěji v okolí Ostravy, ale na severozápadě Čech ne. "Nevím o ničem podobném. Je to první případ minimálně za těch deset let, co jsem ve funkci," dodal.

V lokalitě, kde jsou zejména zahrady a zahradní domky, došlo podle místostarosty Vladimíra Buřta (SZ) už v minulosti k poklesu zeminy, propad stropu bývalé šachty je ale podle něj neobvyklý.

„Na místě byl odborník z Báňského úřadu a ten doporučil další postup. Jámu zasypeme. Pokud by se dál neotvírala, nemělo by to být nebezpečné, protože je asi patnáct metrů od objektu. Jestliže se však propad nezastaví, nemůžeme situaci podceňovat,“ uvedl.

Jméno obce Horní Jiřetín je synonymem pro spor o prolomení územních limitů z roku 1991 na těžbu hnědého uhlí, kterému by padla za oběť. Její obyvatelé v referendu prolomení limitů, a tím i zbourání obce, odmítli.

Následky těžby na Mostecku

Na Mostecku nejde o první případ, kdy poklesla zemina, nebo se propadl strop staré šachty. Například Most musel před několika lety zastavit dopravu na části čtyřproudé komunikace před čtvrtí Čepirohy. Osm desítek metrů od křižovatky Žatecké ulice s ulicí U Lesíka se tehdy otevřela metr široká a šest metrů hluboká průrva těsně vedle vozovky a hrozil propad velké části komunikace. Šachta tehdy vznikla jako důsledek historického dolování. V místě průrvy totiž na začátku minulého století těžili havíři uhlí v uhelném lomu, uzavřeném v roce 1922. Území může být protkané šachtami, které tu zbyly jak po historické důlní činnosti, tak po nekontrolované selské těžbě na okraji důlních slojí.

Na novodobou těžbu povrchovým způsobem naopak doplatil majitel vinic na bývalých hnědouhelných výsypkách Ivan Váňa, když se po silných deštíc sesulo několik hektarů jeho vinic na bývalé výsypce dolu Hrabák na Mostecku.