Štědrý večer, který předchází jednomu ze dvou největších křesťanských svátků, Božímu hodu, kdy se připomíná narození Ježíše Krista, přes veškerý shon představuje pro mnohé návrat k tradici. Vánoce mají své nepsané zákony, bez nazdobeného stromečku, který se v rodinách objevuje od devatenáctého století, si je dokáže představit málokdo.

Stejně tak je nepředstavitelné, že by chybělo jmelí, kterým zdobili příbytky už Římané za saturnálií, cukroví nebo bramborový salát, i když ne všichni si ho dávají ke smaženému kaprovi, mnozí upřednostňují řízek nebo lososa. Kapr přesto zůstává jedním ze současných symbolů vánoc, i když i on se objevuje na štědrovečerní tabuli až od devatenáctého století.

FOTO: fotobanka Profimedia

Mnohé zvyky se ale vytrácejí, již se doma neodlévá olovo, svobodné ženy a dívky neházejí za hlavu střevíc, aby zjistily, zda do roka skončí pod čepcem, a nepouští se skořápky se svíčkami. Ani se už nezpívají koledy, nanejvýš zní z CD a vedle nich se objevují i relativně nové písně, jako jsou Bílé vánoce nebo Rolničky (Jingle Bells).

Novou tradicí se naopak stalo sledování televize, dramaturgové televizních stanic většinou zařadí nějakou novou pohádku. V českých domácnostech se také zabydluje vánoční hvězda (Euphorbia pulcherrima), rostlina s červenými listy pocházejí z Mexika.

Přirozený zimní šarm má tato červená poinsettie usazená do květináče ze zlaté mosazi. Dekoraci doplňují borovicové šišky.

Přirozený zimní šarm má tato červená poinsettie usazená do květináče ze zlaté mosazi. Dekoraci doplňují borovicové šišky.

FOTO: STARS FOR EUROPE

Přestože je česká společnost ateistická, mnozí si nejen poslechnou Českou mši vánoční Jakuba Jana Ryby, ale jdou i do kostela, kolikrát už na půlnoční. U Vánoc stále přetrvává křesťanský duch, i když svátek staví na mnohem starších, předkřesťanských základech, které oslavovaly slunovrat.

Jak letos ve své knize napsal letos papež Benedikt XVI., Kristus se stejně zřejmě nenarodil právě v tento den v roce nula, nýbrž o několik let dříve. Důvodem je chyba ve výpočtu kalendáře z šestého století. Mylný výpočet potvrzuje i to, že král Herodes Veliký, známý z evangelia jako strůjce vraždění neviňátek, zemřel v roce dva nebo tři před naším letopočtem. [celá zpráva]

Mše však přesto připomínají narození Krista a dávají Vánocům duchovní rozměr, který se někdy vytrácí v záplavě materiálních tužeb po nákladných předmětech. Důležitější je možnost strávit čas s blízkými, což uspěchaná doba ne vždy umožňuje, a vychutnat si je jako svátky klidu a míru.