„Na Ukrajině jsou pronásledováni členové opozice včetně mě, tak jinou možnost nejspíš nemám,“ prohlásil exposlanec. Pokud ministerstvo vnitra jeho žádosti vyhoví, stane se vedle exministra hospodářství Bohdana Danylyšyna a manžela Tymošenkové Oleksandra dalším významným ukrajinským azylantem v Česku. „Připravuji potřebné dokumenty a (žádost o azyl) podám po Novém roce,“ prohlásil.

Lvovský politik zasedal v ukrajinské Nejvyšší radě od roku 2002 do letošních voleb, v nichž byl svou stranou Vlast umístěn na nevolitelnou pozici.

Jeho problémy s ukrajinskými úřady se táhnou od roku 2001, kdy byl kvůli spoluorganizování protestů proti tehdejšímu prezidentovi Leonidu Kučmovi obviněn z pořádání masových nepokojů. Ve vazbě strávil více než rok a byl propuštěn až díky nově nabyté imunitě po svém zvolení do parlamentu. Jenže případ nikdy nebyl uzavřen, a tak po letošním vypršení třetího mandátu se opět dostal do hledáčku orgánů činných v trestním řízení a hrozí mu až 12letý trest. Škil poznamenal, že úřady mohly kdykoli během jeho desetiletého poslancování požádat parlament o vydání, nicméně nikdy tak neučinily.

„Chci být Česku prospěšný“

Poslanec Právu řekl, že si na něj policie údajně chce došlápnout i v nějakém dalším případě. „V nějaké vymyšlené kauze, o níž ještě nic určitého nevím, mi byl obstaven majetek, a tak mě donutili opustit území Ukrajiny,“ řekl Právu.

Škil vysvětlil, že bude v Česku hledat nové uplatnění. „Bude to těžké, stejně je to ale lepší, než se vrátit do vězení. Spoléhat se na objektivní a spravedlivý soud nyní nelze, takže budu muset hledat své uplatnění zde, být užitečný české společnosti a českému státu,“ prohlásil.

Exposlanec doplnil, že hodlá spolupracovat s dalším významným ukrajinským exulantem Danylyšynem. Ten v Praze založil občanské sdružení Ukrajinská evropská perspektiva, která jako své cíle deklaruje prozápadní směřování Ukrajiny. „Už jsme se (v Praze) setkali, známe se ještě z Ukrajiny,“ uvedl exposlanec.

Škil, který v devadesátých letech působil v nacionalistických hnutích, byl ve své vlasti jedním z blízkých spojenců expremiérky Tymošenkové, která byla v kritizovaném procesu odsouzena na sedm let a jejíž manžel rovněž v Česku získal status uprchlíka. „Známe se, spolupracujeme od roku 2000 a v parlamentu od roku 2002,“ uvedl k Tymošenkové exposlanec.

Azyl Danylyšynovi vztahům s Kyjevem nepomohl

Zda by případné udělení mezinárodní ochrany Škilovi mohlo negativně ovlivnit česko-ukrajinské vztahy, tak jako třeba azyl pro Danylyšyna, není jasné. „O žádostech o azyl rozhoduje ministerstvo vnitra, my se k nim nevyjadřujeme,“ nechtěl o případném dopadu na bilaterální vztahy spekulovat mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář.

Česká diplomacie dlouhodobě dává najevo, že stojí o sbližování Kyjeva s Prahou i Bruselem, vzájemné vztahy ale před dvěma lety pošramotilo udělení azylu Danylyšynovi, který je na Ukrajině stíhán pro údajné zneužití pravomoci. Kyjev nedlouho poté vyhostil české vojenské diplomaty s tím, že se dopustili špionáže. Praha odpověděla symetricky.

V rámci Unie je například jedním z mála států, které stále prosazují podepsání dlouho připravované Asociační dohody mezi Ukrajinou a EU. Většina členských zemí nicméně o podpisu smlouvy nechce ani slyšet s odkazem na nedemokratický vývoj v zemi.

Někteří unijní politici se obávají, že v případě evropského odmítnutí Kyjev kývne na podobnou nabídku z Moskvy: na vstup do celní unie s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. Na tu se vrcholní ukrajinští představitelé tváří stále přístupněji. Tím by se evropská perspektiva země značně vzdálila.


Proč je Škil stíhán

Kampaň Ukrajina bez Kučmy, kvůli níž je Škil stíhán, se rozběhla koncem roku 2000 po zmizení Novináře Heorhije Gongadzeho, jehož bezhlavé tělo bylo později nalezeno nedaleko Kyjeva.

Hnutí, které sdružovalo hlavně nestranické osobnosti, vystoupilo s požadavkem odstoupení prezidenta Kučmy, ministra vnitra Kravčenka a dalších vysokých činovníků, kteří údajně byli do likvidace nepohodlného žurnalisty zapleteni. Podporovatelé hnutí postavili stanové městečko a demonstrovali za vyplnění svých požadavků. V březnu 2001 se u prezidentského sídla střetli demonstranti s policií, zadrženy byly stovky lidí a 19 lídrů akce bylo později odsouzeno za „organizování masových nepokojů“ k trestům od dvou let do 4,5 roku. Škila po 13 měsících vazby zachránila poslanecká imunita. Kučma protest ustál, pod tlakem demonstrantů nicméně odvolal ministra vnitra a šéfa tajné služby SBU.