Podle informací Práva z ministerstev práce a sociálních věcí (MPSV) a financí by v případě krachu při hlasování mohlo dojít k odkladu startu fondového pilíře o jeden rok. „Stále více se hovoří o tom, že by to tak mohlo být,“ řekl Právu dobře informovaný zdroj z MPSV.

Nečasově vládě se sice přes odpor opozice i řady odborníků podařilo protlačit reformu penzí celým legislativním procesem už loni na podzim, vznik druhého pilíře ale nečekaně přibrzdil prezident Klaus, když v září vetoval jednu z technických norem. Ta má umožnit, aby už od ledna 2013 až do okamžiku spuštění jednoho inkasního místa platby pojistného do druhého pilíře prozatímně zajišťovaly finanční úřady.

„Spuštění reformy je hazardem s důvěrou občanů, hazardem se stabilitou důchodového systému a hazardem s veřejnými i soukromými financemi,“ zdůvodnil tehdy Klaus své rozhodnutí vrátit zákon Sněmovně.

Dnes již bývalý ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09)sice nejdříve nevyloučil možnost, že by se druhý důchodový pilíř mohl k lednu spustit i bez doprovodného zákona vetovaného Klausem.

Bez prováděcího zákona to nepůjde

Před několika dny ale prohlásil, že „podle analýz, které jsme si nechali provést, by spuštění spořícího pilíře bez prováděcího zákona bylo velmi rizikové, a myslím si, že takový krok není reálný“.

Již loni schválená legislativa sice počítá s tím, že druhý pilíř k lednu 2013 vznikne, ale teprve prezidentem vetovaný zákon by měl jeho vznik umožnit. Konkrétně to, aby platby pojistného do druhého pilíře prozatímně zajišťovaly finanční úřady.

„Bez tohoto kanálu, jak vybírat peníze do druhého pilíře, je reforma takřka impotentní,“ řekl Právu bezprostředně po vetu Klause náměstek ministra financí Ladislav Minčič s tím, že pro schválení případných jiných variant už není letos dostatek času.

Riziko výpadku až 20 miliard korun

Česká správa sociálního zabezpečení, která má distribuci penzí na starosti nyní, není na rozdíl od finanční správy podle něj na vznik druhého pilíře připravena. „Technicky by tak rozjezd druhého pilíře byl téměř nemožný,“ předeslal Minčič, co by se stalo, kdyby vláda nesehnala pro schválení prováděcího zákona ve Sněmovně potřebných 101 hlasů.

Případné neschválení technické normy Sněmovnou ale představuje i jiný problém. Pokud by se bez ní druhý pilíř přece jen po nějakém alternativním legislativním řešení rozjel, státní kase by hrozil finanční výpadek, který by podle premiéra Petra Nečase „do značné míry destruoval státní rozpočet na příští rok“.

Díra v reformě za 20 miliard

Ve vládní penzijní reformě je totiž díra, z níž by se mohli radovat živnostníci a stát by kvůli ní mohl přijít až o 20 miliard korun ročně.

A to tak, že podle novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení, která již vyšla ve Sbírce zákonů a má platit od prvního ledna, by mohly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) odvádět na pojištění 8,5 procenta z vyměřovacího základu místo současných 28 procent. Stačilo by, aby se přihlásily do druhého pilíře. Také tento problém má vyřešit technická norma vetovaná Klausem.

Lidé mají mít v rámci druhého důchodového pilíře možnost převést si do soukromého penzijního fondu tři procenta z pojištění, která by jinak odvedli do průběžného systému. K nim budou ale muset připojit další dvě procenta ze své hrubé mzdy. Rozhodnutí má být neodvolatelné a nezvratné. Výnosy pro účastníky přitom nejsou nijak zaručeny.