Nejvyšší soud (NS) nyní ve svém sjednocujícím stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia rozhodl, že výše náhrady za nemateriální újmu sice nemá být paušalizovaná, ale měla by se řídit třemi základními kritérii. Náhrada přitom nesmí být nepřiměřeně nízká.

„NS dospěl k závěru, že obdobná kritéria jako v případě vazebního držení či v případě výkonu trestu odnětí svobody mohou být obdobně uvažována i ve věcech nároků na náhradu nemajetkových újem způsobených rozhodnutími o zahájení trestního stíhání, jestliže takové trestní stíhání neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem,“ prohlásil mluvčí soudu Petr Knötig.

Podle NS jsou kritéria určená povahou trestní věci, tedy závažností trestného činu, z kterého byl dotyčný obviněn a délkou trestního řízení. „Trvání trestního stíhání může způsobovat kontinuální nárůst újmy projevující se v osobnosti člověka, délka trestního stíhání však na druhou stranu, zejména v případě uvadajícího zájmu společenského prostředí o daný případ, nemusí mít nutně za následek narůstající dotčení integrity poškozeného,“ vysvětlil Knötig. Posledním kritériem je následek způsobený trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného.

V některých případech omluva nestačí, vzkázal soud

„Negativní dopady zahájeného trestního stíhání do osobnosti člověka – morální narušení osobnosti poškozeného v době trestního stíhání a narušení její profesní, soukromé, rodinné, popřípadě i jiné sféry života – mohou být zvýrazněny či naopak potlačeny podle intenzity naplnění prvních dvou kritérií,“ dodal mluvčí s tím, že při stanovená výše zadostiučinění je třeba také přihlédnout k tomu, za jakých okolností došlo k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, například jestli nešlo o bezdůvodný akt nebo dokonce zda cílem nebylo obviněného jen poškodit.

Soud takto rozhodl na základě případu muže, který požadoval 300 tisíc korun za nezákonné trestní stíhání. Policie ho stíhala pro porušování povinnosti při správě cizího majetku, zneužívání pravomoci veřejného činitele a podvodu, soud ho ale zprostil viny. Ministerstvo spravedlnosti se muži omluvilo, což měla být adekvátní zadostiučinění. Muž se ale svých nároků domáhal u soudů, ty mu ovšem přiznaly výrazně menší odškodné. Proto podal dovolání k NS, ten uznal oprávněnost jeho nároků a věc vrátil k novému projednání.