Článek
Opravený test sice nemá, ale ví, kolik správných odpovědí jí Cermat uznal a má k dispozici klíče, takže si doma celý test znovu přepočítala a srovnala s odpověďmi Cermatu. Chybné i správné výsledky odpovídaly tomu, jak test u maturity spočítala, až na dvě nesrovnalosti. U dvou otázek měla sice správnou odpověď, ale v jiném tvaru, než měl Cermat v klíči. Proto se domnívá, že právě na těchto otázkách mohla ztratit cenné body, které jí k „uspěla“ stačily.
„Ať to počítám, jak počítám, tak alespoň ten jeden bod tam měl být,“ popsala Právu studentka, která si pro jistotu přála zůstat v anonymitě.
U jedné odpovědi napsala výsledek ve tvaru 1/5, správná odpověď Cermatu je 0,2. V druhém případě má Cermat za správný výsledek 9x4 – 72x2+144, ale studentka jej napsala ve tvaru 9x(4 – 8x2+16). Obě odpovědi jsou podle odborníků totožné s klíčem Cermatu.
„Když vytkla devítku před závorku, tak bylo dokonce její řešení elegantnější,“ řekl Právu matematik Oldřich Botlík ze společnosti Kalibro, která na školách provádí plošná testování.
Zachrání odvolání?
Studentka si nyní podala odvolání na ministerstvo, které má nyní 30 dní na odpověď. Naštěstí dívka nikam nespěchá, protože na vysokou školu se nehlásí a hodlá nastoupit do práce. Ovšem s maturitou v kapse by si mohla vylepšit pozici na pracovním trhu. Jde jí ale i o princip, aby „budoucí průběh státních maturitních zkoušek byl kvalitnější a objektivnější“.
Ředitel Cermatu Jiří Zíka popsal, že hodnocení provádějí vždy dva hodnotitelé a v případě neshody do hodnocení vstupuje ještě třetí osoba. Jestliže se přes tyto mechanismy chyba vyskytne, měl by podle Zíky podat student do pěti dnů odvolání. Aspiranti na vysokou školu by ale už měli smůlu, protože mnoho šancí na přijetí v takto pozdním termínu není.
Podle matematiků se vyskytly nesrovnalosti v zadání. Botlík má problém se zadáním: „Auto vyjíždělo na cestu s polovinou nádrže. Po 100 kilometrech jízdy zbývala ještě třetina nádrže a při příjezdu do cíle jen pětina nádrže. Spotřeba paliva je přímo úměrná ujeté vzdálenosti.“
Poslední věta totiž navozuje dojem, že čím dále auto pojede, tím se spotřeba jeho paliva bude zvyšovat. Autor úlohy soudě dle deklarovaného výsledku chtěl ale zřejmě sdělit, že spotřeba se během jízdy neměnila.
Zíka v rozsáhlém vyjádření obhajoval formulaci zejména apelem na logiku. Spotřeba paliva totiž třeba nemůže být na začátku jízdy nulová. „Zde se navíc jedná o prostou matematickou úlohu pracující s běžným lexikem mateřského jazyka,“ uvádí Zíka.
Jenže „přímá úměra“ je matematický pojem a na uvažování studenta při matematickém testu může mít vliv, byť podle statistik Cermatu neměla většina studentů s úlohou problém.
Podle Botlíka je však zadání „prostě špatně, protože pro studenty je obtížné řídit se doslovným zadáním.“
Chyba v účetnictví
A z věcného hlediska se mu nezdá ještě jedna úloha: „Počítač byl pořízen za 10 000 Kč. Každým následujícím rokem se z ceny počítače odepisuje vždy stejné procento ceny z předchozího roku. Po čtyřech letech se hodnota počítače sníží přibližně na 1 300 Kč. Kolik procent (s přesností na 1 %) se každým rokem odepisuje z ceny počítače?“
„Odepisování cen počítačů se dělá podle ustanovení v daňovém zákoně. Cermat chtěl, aby tam došlo ke geometrické posloupnosti, ale u odepisování cen počítačů o žádnou geometrickou posloupnost nejde. Reálná situace neodpovídá zadání,“ tvrdí Botlík.
Většina studentů si s tím podle něj lámat hlavu nebude, ale na mnoha školách se studenti v rámci předmětu účetnictví učí, jak se počítače odepisují, a nesmyslná slovní úloha je prý nutně musí zmást.
Také výše zmiňovaná studentka se ve škole učila, jak odepisovat počítače, a připustila, že otázky pro ni byly „zarážející“, ale sama věděla, že slovní úlohy nejsou její silnou stránkou, a tak u nich čas netrávila.
Žádnou z popsaných úloh Cermat neuznal za chybnou a nevyřadil je. U jiných předmětů ale chyby v zadání uznal, na podzim jich zjistil celkem sedm. Podle Botlíka měl Cermat i na jaře vyřadit jednu matematickou úlohu, která prý neměla jednoznačnou jednu odpověď, a navíc prý byl výchozí graf nepřesně narýsovaný, a tudíž zavádějící. Cermat to ale odmítl.