Do zastupitelstva Moravskoslezského kraje by se podle průzkumu s 90procentní pravděpodobností nyní dostala také KDU-ČSL, která by ve volbách získala osm procent hlasů, a TOP 09 a Starostové se 7,7 procenta hlasů. Okolo pětiprocentní hranice se pohybují Nezávislí.

Přestože si ČSSD udržuje výsadní postavení, ve srovnání s minulými krajskými volbami si podle ppm factum výrazně pohoršila (o šestnáct procentních bodů). Znatelně ztrácí i ODS (osm procentních bodů). KSČM a KDU-ČSL by získaly přibližně stejný podíl hlasů jako v minulých krajských volbách.

K volbám v Moravskoslezském kraji je nyní rozhodnuto jít 41 procent dotázaných. Pro ty, kdo by se krajských voleb zúčastnili, je nejsilnější motivací možnost vyjádřit vlastní názor (ve 44 procentech). V pořadí dalším jmenovaným důvodem je podpora preferované straně (28 procent). Lidé, kteří neplánují volit, svou neúčast ve volbách nejčastěji vysvětlují znechucením z chování politiků v ČR.

Dvě pětiny využijí kroužkování

Necelá polovina občanů (47 procent) nehodlá využít preferenční hlasy, zhruba dvě pětiny voličů ano (44 procent). Z nabízených kandidátů na hejtmana dosahuje podle průzkumu největší - devítiprocentní - podpory lídr ČSSD Miroslav Novák. Jeho podpora je však obdobně nízká jako ostatních kandidátů. Každý pátý obyvatel Moravskoslezského kraje by preferoval jiného kandidáta, než které navrhuje pět nejsilnějších stran v kraji.

ČSSD by v současné době častěji volili lidé z obcí s 2000 až 20.000 obyvateli. S ODS sympatizují častěji vysokoškolsky vzdělaní lidé, podnikatelé a nejmladší voliči do 29 let. KSČM podporují častěji lidé starší 60 let, důchodci a lidé se základním vzděláním. KDU-ČSL získává největší podporu v menších městech, sympatizanti TOP 09 a Starostů se nejčastěji rekrutují z řad podnikatelů, lidí s vysokoškolským vzděláním a z věkové kategorie 30 až 44 let.

Při průzkumu bylo od 26. srpna do 3. září osloveno 1002 obyvatel Moravskoslezského kraje starších 18 let.