Vojska pěti zemí Varšavské smlouvy překročila státní hranice v noci z 20. na 21. srpna. Násilně tak ukončila hlubokou společenskou reformu tehdejšího Československa, pokus nastolit v totalitním státě "socialismus s lidskou tváří".

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová se před budovou Českého rozhlasu v Praze zúčastnila vzpomínkového pietního aktu při příležitosti 44. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová se před budovou Českého rozhlasu v Praze zúčastnila vzpomínkového pietního aktu při příležitosti 44. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

FOTO: Stanislav Peška, ČTK

U budovy rozhlasu vystoupila například předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS), šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD) nebo pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).

Svoboda: Palach je symbol, ale mrtvých bylo více

Němcová v souvislosti s politiky té doby použila slovo "zrada". Tehdejší politická reprezentace, která měla velkou podporu občanů, se podle ní za několik málo dnů z národních hrdinů proměnila ve spolutvůrce katastrofy, kterou byla následná "normalizace".

Předseda Senátu Štěch poznamenal, že budova rozhlasu na Vinohradech je symbolem, který spojuje dva nejtragičtější momenty českých dějin 20. století - tedy okupaci nacistickou a tu z roku 1968. Události ze srpna 1968 podle něj přinesly obrovský pocit zklamání, ale také to, že národ si o sovětské politice přestal dělat iluze.

Primátor Svoboda podotkl, že symbolem boje proti okupaci se stala smrt studenta Jana Palacha, který se na protest upálil. "Už méně vzpomínáme na ty, kteří zemřeli nedobrovolně," poznamenal primátor. Zmínil jména tří mladých mužů z 15 československých občanů, kteří přišli o život před 44 lety právě u budovy tehdejšího Československého rozhlasu.

Invaze si do konce roku 1968 vyžádala celkem 108 mrtvých, zhruba 500 těžce zraněných osob a další stovky lehce zraněných lidí.