Článek
Změny jsou součástí obsáhlého návrhu novely zákona o soudech a soudcích, který má Právo k dispozici. Zda v připravované novele zůstanou a zamíří do připomínkového řízení, ale není jasné. Pospíšilův nástupce Pavel Blažek (ODS) si chce před rozhodnutím vyslechnout názory vrcholných představitelů justice na zářijovém setkání v Brně.
Z vyjádření předsedy Městského soudu v Praze Jana Sváčka pro Právo vyplývá, že by šéfové krajských soudů s některými nápady nemuseli mít problém. Nejproblematičtějším tématem bude zřejmě způsob výběru nových soudců, kterému se Právo věnovalo již minulý týden.
Z dalších navrhovaných změn stojí za povšimnutí zavedení povinnosti zaznamenávat výkonnost soudců v ročních statistických výkazech. Také každých pět let, nebo pokud se dotyčný soudce přihlásí do výběrového řízení na místo u soudu vyššího stupně, hodnotit kvalitu jejich práce, třeba jak rychle vyřizují případy.
Novinka by mohla mít pro některé soudce závažné důsledky. Pokud by totiž byla práce soudce třikrát za sebou hodnocena jako nevyhovující, mohl by kárný soud na návrh ministra spravedlnosti nebo předsedy soudu rozhodovat, zda je soudce způsobilý k výkonu své funkce.
Sváček: Hodnotíme řadu let
Sváček v pondělí Právu řekl, že proti myšlence sledovat a hodnotit výkonnost soudců nic nemá, protože se to v obvodu pražského soudu praktikuje již řadu let, byť to zákon neukládá.
Od funkcionářů městského a obvodních soudů prý každý rok dostává přehledy o tom, kolik který soudce za rok dokončil případů. Soudci v Praze podle Sváčka zpravidla překračují stanovenou normu o asi 20 procent.
Vedení městského soudu si podle jeho šéfa také každý rok vytipuje několik soudců z každého obvodního soudu, Sváček na ně upozorní předsedy odvolacích senátů, kteří pak jejich práci bedlivě sledují. Na základě toho již bylo podle Sváčka podáno několik kárných žalob.
„Tyto body mě neděsí, pouze by legalizovaly status quo, který je v současné době,“ poznamenal předseda městského soudu.
Problém by prý neměl ani se znovuzavedením povinnosti odevzdávat majetková přiznání, která by byla neveřejná a měli by k nim v případě potřeby přístup policisté nebo žalobci.