Heger zvažuje dvousložkové pojistné, část by pojišťovnám platili klienti

"Jeho první složku by tvořila platba tak jako dosud. To znamená, že část peněz na zdravotní pojištění by odváděl zaměstnanec a část za něj zaměstnavatel. Druhou složku by si v určité výši určovaly samy zdravotní pojišťovny, u nichž jsou lidé pojištěni. A tu by si klienti platili sami,“ sdělil Právu Heger.

Ministr však odmítl rozvést podrobnosti s tím, že zatím jde pouze o úvahu a musí ji doprovázet "hluboká a delší politická debata". V tomto volebním období tedy zřejmě dvousložkové pojistné ještě zavedeno nebude.

Právu se přesto podařilo zjistit, kam směřuje Hegerova úvaha. Výše fixního poplatku, který by měsíčně lidé odváděli zdravotní pojišťovně, by byl různě velký, například 100 nebo i 1000 korun. A právě touto výší by si zdravotní pojišťovny konkurovaly.

"Pokud by pojišťovna nastavila fixní poplatek rozumně, tak by s ní byl pojištěnec určitě spokojen. Když však bude poplatek příliš vysoký, tak pojištěnci začnou od takové pojišťovny utíkat k jiné s menším fixním poplatkem. Pro pojišťovnu to bude dobrý impulz, jak svůj přístup k efektivitě napravit," soudí Heger.

Sám ministr si ale není zcela jistý, jak by vlastně fixní poplatek měl fungovat. Připouští totiž, že se jím naruší solidarita, na níž je dosud český systém postaven. Tedy že lidé s vyššími příjmy platí na zdravotní pojištění více než lidé s příjmy nižšími. Naopak ve fixním poplatku by si všichni byli u dané pojišťovny rovni.

"Právě tato solidarita a výše fixního příplatku bude asi na velkou politickou diskusi," připouští Heger.

Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek, který kroky ministerstva zdravotnictví velmi často kritizuje, tvrdí, že dvousložkové pojistné má mnoho otazníků a bylo by nespravedlivé.

"Pokud by byla fixní částka třeba tisíc korun měsíčně, pak přece tato tisícovka má jiný význam pro toho, kdo má plat 100 tisíc korun, než pro člověka, který bere 15 tisíc Kč," upozorňuje Kubek.

Navíc podle něj není jasné, co by bylo s lidmi, za něž dosud platí zdravotní pojištění stát. To jsou především děti a důchodci, dohromady šest miliónů obyvatel.

"Znamená to, že by stát platil onu fixní část pouze za lidi v hmotné nouzi? To by ale znamenalo, že za děti by onu fixní část platili rodiče a důchodci by ji museli hradit také. Přitom některým už dnes peníze nestačí ani na stravu a léky," připomíná Kubek.

Ve dvousložkovém odvodu na zdravotní pojištění tedy ČLK nevidí žádnou výhodu. "Je to experiment jedné země – Nizozemska – a neměli bychom jít touto cestou. Dělá to na mě dojem, že ministerstvo zdravotnictví chce jen vytáhnout víc peněz z kapes lidí," uzavřel Kubek.