Až osm set let staré kamenné kvádry vylovili z vltavského dna na břeh potápěči v letech 2005-2006 při poslední rekonstrukci mostu a bezprostředního okolí. Remorkér s pontonem, na kterém stálo zelené nákladní auto s jeřábovou rukou, dorazil na místo kolem deváté hodiny. Jinak by balvany vyzvednout nešlo, terén není jinak přístupný.

„Tam někde ve zdi v úrovni pasu by mělo být oko,“ hledala posádka, kam bezpečně ukotvit plavidlo. Když se to mužům v montérkách nakonec podařilo, ujali se tři nakládání těžkých kamenů. Přepásali je pevným popruhem a následně je na korbu přepravila jeřábová ruka. Některé vážily určitě 4–5 metráků.

Nakládání kamenů

Kameny váží odhadem 4-5 metráků.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

„To bude chtít asi pajcr,“ radila se skupina u jednoho z větších jedinců. Manévry jim zabraly bez jakéhokoliv zádrhele víc než hodinu. Mezi balvany mírně porostlými mechem objevili i jedno, zřejmě kachní vejce. Pak loď popojela pod Karlův most, protože vedoucí oddělení archeologických sbírek muzea Miroslavu Šmolíkovou i Ondřeje Šefců z Národního památkového ústavu zaujaly další asi čtyři pět historických balvanů.

Teprve potom se loď vydala na přibližně hodinovou cestu směr Na František, odkud náklaďák pokračoval po silnici do muzea na Florenci. Kvádry budou vyskládány venku do podoby, ze které bude patrné, že šlo kdysi o zdivo. Po plánované výstavě přejdou do muzejních sbírek.

Nakládání kamenů

S nakládáním pomáhala jeřábová ruka.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Kameny se podle Šmolíkové nacházejí ve velmi dobrém stavu. Obsahují stopy originálního kamenického opracování. „Jsou pozoruhodné. S největší pravděpodobností pocházejí buď ze zříceného Juditina mostu, který se zhroutil roku 1342, případně se jedná o pozůstatky starších havárií Karlova mostu,“ řekl o pískovcových blocích Šefců.

I laik podle něj snadno pozná, že jde o cíleně opracovaný kámen. Rozměrné sytě červenohnědé bloky nesou stopy po tzv. kamenických důlcích, což je pozůstatek technologie, kterou ve středověku uchopovali kámen pomocí jakýchsi nůžek. „Je to vzácná relikvie, byla by škoda, aby zůstala ležet na břehu řeky,“ míní Šefců s tím, že kameny čeká další rozbor, který mj. definitivně potvrdí jejich prapůvodní umístění.

Je obdivuhodné, v jakém stavu vydržely, poznamenal. „Konzervační schopnost řeky se fantasticky ukazuje i na dubových roštech. Na dně řeky leží klády pokácené v polovině 12. století,“ uvedl.