Článek
„Zákon o střetu zájmu požaduje, aby prohlásili, že mají zájem na tom, aby to bylo schváleno, protože majetek získá církev, které jsou aktivními příslušníky,“ řekl Pavlíček na semináři, který proběhl v úterý ve Sněmovně. Dodal, že tento střet zájmů může být důvodem k ústavní stížnosti. „Mohl by to být významný důvod k ústavní stížnosti, pokud jde o proces projednávání,“ podotkl.
Předseda ústavně právního výboru Sněmovny a jeden z autorů zákona o církevních restitucích Marek Benda (ODS) to považuje za nesmysl. „Žádnému poslanci přece z toho nevznikne individuální výhoda,“ řekl Právu.
Pavlíček patří mezi kritiky zákona, jeho aplikace podle něj povede zpět k feudálním poměrům. „Vývoj v Rakousku i v jiných státech ukázal, že sekularizace církevního majetku bez náhrady nebyla ve světě považována za opatření komunistické, ale za zásah demokratické revoluce proti feudalismu,“ uvedl Pavlíček.
Podle něj nejde o restituce, tedy o návrat k původnímu stavu, ale že se jedná o dar státu církvím. Argumentuje tím, že církev před rokem 1948 nebyla plnohodnotným vlastníkem, protože potřebovala v případě, že chtěla majetek prodat, žádat souhlas státní správy.
„Uděláme církve nezávislé“
Benda oponuje, že smyslem zákona není jen náprava křivd, ale i finanční odluka církví od státu. „V dnešní situaci ta omezení pokládáme za zbytečnost, protože směřujeme do zcela jiného režimu, církve budou nezávislé na státu a bude jejich odpovědnost se o sebe postarat,“ řekl Benda.
Opozice i někteří právní odborníci varují před tím, že zákon by mohl prolomit restituční období, které je od 28. 2. 1948 do 1. 1. 1990, a tím ohrozit i nedotknutelnost Benešových dekretů. Jan Kudrna z katedry ústavního práva UK upozornil na to, že církve budou žádat o majetek, který sice po roce 1948 vlastnily, ale který měl podle revize první pozemkové reformy z roku 1947 připadnout státu. „Je přece jasné, že ten proces by probíhal i po roce 1948,“ uvedl Kudrna.
Zákon o narovnání mezi státem a církvemi leží ve Sněmovně. Ve středu by měl ústavně právní výbor Sněmovny rozhodnout, zda normu pošle do druhého čtení a s jakými pozměňovacími návrhy. Opozice např. chce, aby církev získala zpět pouze majetek a nikoli peněžní náhradu. Vláda chtěla restituce projednat již na dubnové schůzi, ale projednání raději odsunula na červen, protože neměla po rozpadu Věcí veřejných jistotu, že pro návrh zvedne ruku dostatek poslanců.
Zákon počítá s tím, že majetek v hodnotě 75 miliard korun se církvím vrátí naturálně a 59 miliard jim bude zaplaceno jako náhrada za nevydaný majetek. Částka by se měla vyplácet 30 let a s inflací by mohla dosáhnout sumy 96 miliard. V současnosti stát vyplácí církvím 1,4 miliardy dotací ročně. Tuto částku budou církve dostávat ještě tři roky poté, co zákon vejde v platnost. Následujících 14 let by se dotace měla každý rok snižovat o pět procent.