Proto dokument rozeslal asi čtyřem známým státním zástupcům s dovětkem - „Podívejte se, jak se rozhoduje u nás v Praze“. Rampula pro něj za to žádal odvolání z funkce, NSS ale Pješčaka obvinění zprostil.

Podle předsedkyně kárného senátu Milady Tomkové pro žalobce hrál fakt, že jednal za specifických okolností a navíc s dobrými úmysly, kdy chtěl s kolegy probrat podezřelý postup. „Uvedený dokument navíc podle svého vyjádření svěřil toliko kolegům, nikoliv veřejnosti či médiím,“ dodala Tomková. Dokument se ale nakonec přesto do médií dostal, Pješčak však důrazně popřel, že by to bylo jeho přičiněním.

„Ten dokument mi přinesla známá státní zástupkyně celá rozrušená, že zase začínají vznikat nálady, že se vrací "čunkiáda" a že jako státní zástupci budeme opět vnímáni jako pomocníci politiků. Rozeslal jsem to kolegům do krajů a jejich reakce byla, že to je odporné. Jsme dlouhodobě nespokojeni s tím, kam státní zastupitelství směřuje, že nás vedení do kauz zatahuje jako sluhy politiků. Nechtěl jsem tím nikomu ublížit, nejednal jsem příliš standardně, morálně ani eticky, ale měl jsem pocit, že něco zachráním,“ prohlásil Pješčak.

Kauza Drobil

Rampula naopak v jeho jednání naopak viděl porušení povinností státního zástupce a ač bylo jeho jednání motivování jakkoli, nebylo v souladu s výkonem funkce žalobce.

Rozhodnutí NSS označil za významné, neboť prý bude nově potřeba důrazně zvažovat, kdy nastala situace, že zákonná povinnost mlčenlivosti může být prolomena.

Vyšetřování Drobila v údajné korupční kauze na Státním fondu životního prostředí policisté původně zastavili. Hercegová tehdy popřela, že by se to stalo na její pokyn. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman loni v listopadu případ znovu otevřel, jeho odložení prý bylo předčasné.