"Připravujeme rychlou technickou novelu, pan ministr ji předloží jako poslanec, měla by být projednána ve zrychleném čtení," upřesnil postup Plíšek.

Novela bude mít dva hlavní body - k léčbě dítěte bude stačit souhlas jednoho rodiče a zjednoduší se rozhodování o pacientech ve věku 15 až 18 let. K prvnímu bodu Plíšek uvedl, že ministerstvo nebude řešit spory mezi rodiči, kteří se nechtějí na souhlasu dohodnout.

K druhému bodu poznamenal, že léčbu probere lékař s pacientem, zohlední při tom jeho rozumovou vyspělost. Vychází se z toho, že člověk ve věku 15-18 let už dokáže projevit svůj názor relevantněji než malý školák. "Rodič dá předem jen obecný souhlas a může si vyhradit, o čem chce být následně informován," řekl Plíšek.

Nynější praxe nevyhovuje nikomu

Změna zákona o zdravotních službách by mohla začít platit již na podzim. Volají po ní jak Česká lékařská komora (ČLK), tak Svaz pacientů, podle nichž tato povinnost způsobuje pacientům i lékařům leda problémy. Místo toho, aby se věnovali své práci, řeší, od koho a jak mají získávat souhlas.

Podle nich nabádá ministr Heger lékaře k porušování zákona, když dává svůj výklad k jeho ustanovením. Třeba takový, že souhlas obou rodičů je potřebný jen pro zákroky a operace, které mohou závažným způsobem ovlivnit život dítěte. K běžnému ošetření, prevenci nebo očkování prý lékaři souhlas rodičů nepotřebují.

Varují, že když se lékař bude řídit radou ministra a soud pak jeho jednání zhodnotí jako porušení zákona, odpovědnost ponese lékař. Bude-li naopak lékař trvat na doslovném výkladu zákona, dostane řadu rodin do neřešitelné situace, zejména pokud není možné druhého rodiče kontaktovat.

Nesmí vítězit papírování

Ve společném návrhu lékaři a pacienti požadují jak to, aby ze zákona bylo vypuštěno ustanovení o písemném souhlasu obou rodičů s poskytnutím zdravotní služby nezletilému, ale vypustit by se podle nich měl také požadavek, že lékař má požadovat od pacienta po uplynutí 30 dnů nový informovaný souhlas s léčbou.

ČLK žádá, aby stavovské organizace znovu mohly nahlížet do zdravotnické dokumentace, když by řešila stížnost na lékaře, zubaře a lékárníky. Kritici rovněž žádají upřesnění formulace o použití omezovacích prostředků vůči pacientovi a chtějí, aby se použití těchto prostředků muselo hlásit soudu.