Teprve po dalším pátrání zjistili, že ženě už před lety v té samé nemocnici odebrali. Myšková o tom neměla tušení.

„Na gynekologii mi řekli, že mám sice cystu, ale od té že bolest není, a poslali mě na chirurgii. Tam mi doktor řekl, že to bude nejspíš zánět slepého střeva. Po operaci jsem vůbec nechápala, jak je možné, že slepé střevo nemám, netušila jsem, kdy mně ho kdo vzal. Nijak mi to nevysvětlili, doktor mi jen řekl, že mi odstranili cystu a vyčistili břicho. Až potom v archívu zjistili, že mi slepé střevo vzali v roce 1997 při operaci po císařském řezu, aniž by mi to kdokoli řekl,“ vylíčila Právu Myšková. Byla v šoku.

„Měsíc jsem po operaci ležela jako lazar, přišla jsem o práci, protože jsem byla s tím břichem půl roku doma. Když jsem sehnala práci novou, tak jsem si řekla, že nemocnici zažaluji. Je přece důležitá věc, aby člověk věděl, jestli má slepák, nebo ne,“ řekla Myšková.

Najala si advokáta a na nemocnici podali žalobu o 100 tisíc korun. Brněnský Krajský soud pak stanovil před pár týdny termín hlavního líčení. Jenže před soud se případ nakonec nedostal.

„V den soudu na mě advokát vybafl, že bych to prohrála, že nemocnice má znalecký posudek a že se na to mám vykašlat, jinak budu platit desetitisíce korun protistraně jako náklady řízení. Bohužel jsem ho poslechla a žalobu vzala zpět,“ klopila oči při vzpomínce na osudný den.

Soudce Michal Ryška, který měl věc rozhodovat, přitom jasně naznačoval, že onen znalecký posudek nemusí být zdaleka tak závažným důkazem.

Jsme toho názoru, že k medicínskému pochybení či poškození pacientky nedošlomluvčí nemocnice

Právem oslovený Ryška, který přiřkl například rekordní odškodnění v případu záměny dětí z Třebíče, se sice nemohl vyjádřit k tomuto konkrétnímu případu, ale prohlásil, že stálou slabinou českého zdravotnictví je malá komunikace.

„Obecně lze říci, že chybí lepší komunikace mezi lékařem a pacientem, a to jak před výkonem, tak i po něm. Tím by se totiž dalo předejít mnoha následným problémům,“ prohlásil.

Znojemská nemocnice ve stručném prohlášení uvedla, že bez souhlasu pacienta nelze sdělovat věci ze zdravotnické dokumentace. „Proto k medicínským otázkám nemůžeme sdělovat žádné podrobnosti. Jsme toho názoru, že k medicínskému pochybení či poškození pacientky nedošlo,“ konstatoval mluvčí nemocnice Pavel Jajtner.

Zásah do práva na ochranu osobnosti

Přestože je případ v českém právním kontextu velmi neobvyklý, podobnou kauzou se už jednou české soudy zabývaly v případu pacientky, které lékaři bez jejího souhlasu provedli diagnostickou artroskopii kolena. Nejvyšší soud tehdy prohlásil, že není až zas tak důležité, zda takový zákrok zanechal či nezanechal na zdraví pacientky následek.

„Bez vědomí pacienta uskutečněný a požadavky lékařské vědy neodůvodněný operační zákrok u fyzické osoby, resp. takový zákrok provedený dokonce omylem, bude mít vždy znaky neoprávněného a ve většině případů současně též i velmi závažného zásahu do práva na ochranu osobnosti takové osoby, která má nezadatelné právo na ochranu fyzické integrity, a to bez ohledu na případné skutečně nastalé zdravotní následky zásahu,“ uvedl NS.

Myšková už kvůli prodlevě od operace a zpětvzetím žaloby přišla o možnost nemocnici znovu zažalovat. „Nikdo se mi neomluvil, nikdo se se mnou nebavil, jen mi to oznámili. Jsem zklamaná, je to bordel,“ zakončila.