Všeobecnou pracovní povinnost má do vězeňského režimu zavést novela zákona o výkonu trestu. Jde o součást celého balíku legislativních změn, které hodlá ministerstvo spravedlnosti teprve představit a jež se dotknou i zákona o výkonu vazby nebo trestního řádu.

„Odmítnutí pracovat je dnes zakotveno v zákonu o výkonu trestu,“ řekl Právu náměstek ministra spravedlnosti pro oblast vězeňství Daniel Volák. „Stačí přitom jedna osoba, která odmítne pracovat, a už naruší disciplínu ve vězení,“ podotkl. Do budoucna by se tak možnost odmítnout práci měla týkat už jen lidí zdravotně postižených nebo těžce nemocných.

Zaměstnanost vězňů se dlouhodobě pohybuje okolo 60 procent. Hlavní problém přitom, jak sám Volák přiznává, nespočívá v jejich neochotě pracovat, ale v nedostatku příležitostí.

Pracovních míst vhodných pro zaměstnance ve výkonu trestu, tedy takových, která by umožňovala i splnění všech podmínek pro jejich bezpečnou přepravu na pracoviště a ostrahu, totiž není dostatek. I tak ale tam, kde je zaměstnání dostupné, může podle náměstka případné odmítnutí práce ze strany pár jednotlivců ohrozit kázeň ostatních.

„Hlavní význam spatřuji pro udržení morálky ve věznicích,“ uvedl Volák.

Chce to víc pracovních míst

Ruku v ruce se zavedením pracovní povinnosti pro vězně by mělo jít i vytváření nových pracovních míst. Jak totiž náměstek připouští, samotná povinnost by při současném stavu nabídky na pracovním trhu do statistiky zaměstnanosti vězňů velké změny nepřinesla.

„Budeme se snažit o větší zaměstnávání, a to i mimo areály věznic. Samozřejmě to souvisí s personálními a bezpečnostními standardy,“ dodal Volák.

Výrazné změny koncepce zaměstnávání odsouzených by podle plánu ministerstva spravedlnosti – v závislosti na průběhu jejich schvalování v legislativním procesu – měly vstoupit v platnost v březnu až červnu 2013.