„Lze také předpokládat, že budeme pokračovat v tom, v čem máme tradici, jako je nakladatelství či pivovarnictví. Existují už dva pivovary v Želivě a nově vzniká v Břevnově,“ řekl v pátek Právu ekonom pražského arcibiskupství Karel Štícha.

V Želivě pivovar založili a vedou přímo premonstráti. Návštěvníci kláštera si mohou o víkendech sami pivo vyrobit. V „zážitkovém pivovaru“ premonstráti vaří nejen pivo značky Haštal, ale i speciality jako silné pivo pojmenované po opatu Drslavovi, který klášter vedl v husitských dobách.

V břevnovském klášteře místní benediktini už pronajali část barokních stájí čtveřici sládků, kteří se zde vaření tradičního piva chystají obnovit. Existence pivovaru je tam doložena od 13. století.

Církve dostanou od státu náhradou za nevydaný majetek během třiceti let 59 miliard korun (s inflací až 96 miliard). Nejsilnější katolická církev obdrží z těchto peněz 83 procent. Katolíkům připadne i naprostá většina navraceného majetku v hodnotě 75 miliard.

Zemědělství neláká, ze starých far azyly

Do zemědělství se naopak církve nehrnou. Půdu se chystají pronajmout současným nájemcům. Hospodařit na vlastních pozemcích budou zřejmě jen některé řády. Ze starých far či usedlostí budou podle Štíchy vznikat azylové či pečovatelské domy, jak je tomu již dnes. „V případě lesů vybudujeme vlastní správní aparát,“ řekl Právu Štícha. S tím počítají ve všech českých i moravských diecézích.

V lesnickém oboru se pokoušejí katolické farnosti podnikat již delší dobu. Neslavně ale skončil např. farář ze severočeských Trmic, jehož pila skončila bankrotem. Mnohem lépe hospodaří v olomouckém arcibiskupství, kde z pronájmu lesů u Kojetína pomáhají financovat kněžský seminář.

V restituci olomoucké arcibiskupství očekává návrat až 25 tisíc hektarů polí a předpokládá vznik vlastního lesního podniku, který bude obhospodařovat lesy arcibiskupství a farností. Například blízko Hrubé Vody by arcibiskupství mělo dostat tzv. Dómský les, který má výměru bezmála 1400 hektarů. „Pracovníci lesů zůstanou, dosadíme jen své lidi – odborníky do vedení,“ sdělil Právu mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.

Olomoucká diecéze již řadu let podniká ve vinařství. V Kroměříži vlastní většinový podíl v Arcibiskupských zámeckých sklepích Kroměříž, které se specializují na mešní a kvalitní víno. O svou značku vedou sklepy již řadu let soudní spor.

Kupujte byty v Praze!

Již dnes získávají církve velkou část svých zisků z pronájmu nemovitostí. Podle Štíchy se tímto směrem budou orientovat. „Budeme postupně majetek dávat do pořádku, aby byl provozuschopný a vytvářel další možnosti pronajímání,“ uvedl arcibiskupský ekonom. Církve pronajímají byty i podnikatelské prostory. Kláštery se také často orientují na turisty a poskytují ubytování a provozují hostince.

Štícha podle svých slov již dnes kolegům z jiných diecézí radí, aby investovali do pražských bytů. „Když se scházíme s našimi ekonomy, tak jim říkám, pokud máte prostředky k investování, kupte byt v Praze, protože ho můžete pronajímat a je to určitá jistota,“ dodal Štícha.

Pražské arcibiskupství je jedním z investorů (vlastní 20 procent) v Dolních Břežanech na jihu Prahy, kde vzniklo okolo 160 nových bytů za jeden až deset milinů korun.
Podle Štichy i podle Gračka jsou liché informace, že se církev chystá velkou část majetku ihned prodat. „Za dvacet let jsme toho více nakoupili, než prodali,“ uvedl Šticha. Dodal, že katolická církev je historicky fixovaná na nehmotný majetek a snaží se ho spíše rozmnožovat.

Navíc nemohou biskupové na svém spravovaném území obchodovat s majetkem bez omezení. „Pravomoc diecézního biskupa je omezena 40 milióny pro jednotlivý případ, nad tuto mez potřebuje schválení Svatého stolce,“ uvedl Štícha.

Zákon ve Sněmovně

Zákon o vyrovnání s církvemi v nejbližších týdnech začne projednávat Sněmovna. Počítá s tím, že 17 církví a desítky řeholních řádů budou moci zažádat Pozemkový fond a lesní správy o vydání majetku, pokud prokážou, že majetek vlastnily před rokem 1948.
Podle Štíchy ale není vůbec jisté, že od státu církve dostanou všechno, co by mohl vydat.

„Vše se bude cedit přes síta, zda to není v územním plánu v místě, kde se bude stavět liniová stavba (dálnice, železniční koridor, plynovod – pozn. red.), zda tam není národní přírodní rezervace či hřiště.“

Stát nebude muset řadu nemovitostí vydat, pokud usoudí, že jsou nezbytné pro zajištění chodu státu a obranyschopnost republiky. Jako příklad Štícha uvedl arcibiskupské gymnázium v Praze Bubenči, které církvi zabral wehrmacht a po něm ministerstvo vnitra, které tam je dodnes.