Pietní místo vzniklo na podloubí, přímo pod pamětní deskou věnovanou Raškově slavnému vítězství na zimní olympiádě v Grenoblu v roce 1968. „Byl to symbol Frenštátu, bez něj to bude těžší,“ povzdychl si Vladimír Pešák, který přišel uctít Raškovu památku s malým synem v sobotu dopoledne.

Zatímco někteří lidé míní, že Frenštát bez Rašky už nebude Frenštátem, jiní by mu nejraději vystrojili státní pohřeb se všemi poctami. „Je nám velice smutno, že nám odešel,“ přiznali manželé Špaňovi. Ti spolu s dalšími cykloturisty Valašského království byli za Raškou ještě 1. ledna.

„Zatleskali a zaskandovali jsme mu pod balkónem,“ prozradili s tím, že když si na to nyní vzpomenou, jde jim z toho mráz po zádech. „Odešel brzy, ještě tady s námi mohl pobýt. Uchováme si ho nadále v srdcích, a budeme to předávat dětem i vnoučatům.“

Ladislav Křenek, který je Raškův vrstevník, si dodnes pamatuje, jak jeden z nejslavnějších obyvatel Frenštátu dorazil domů se zlatou olympijskou medailí na krku. „Stál jsem tehdy tady u té sochy,“ vzpomínal v sobotu se slzami v očích. Zapálil na počest legendy svíčku a zapsal se i do kondolenční knihy v informačním centru.
„Díky za dobrý příklad hlavně mládeži,“ řekl, co napsal a dodal: „Nikdy neměl chybu, byl vzorem všem, akorát to zdraví,“ poukázal Křenek.

Zapisovat se do kondolenčních listin může veřejnost na dvou místech. Kromě informačního centra je druhá kondolenční kniha v recepci radnice. Veřejné rozloučení s Jiřím Raškou je naplánováno na pátek 27. ledna v 16 hodin ve frenštátském kině.