Článek
Nečas také řekl, že je nutné zrušit stovky zbytečných paragrafů a uskutečnit hloubkový audit u přijaté evropské legislativy a navrhovat takové změny, které z ní odstraní "nadbytečný administrativní balast". Uvedl také, že jen v letech 2005 až 2010 se podařilo snížit administrativní zátěž podnikatelů o 16 procent, což jim ročně ušetřilo víc než 12 miliard korun.
Kde není práce, lidé musí podnikat
Podotkl, že v některých regionech je drobné živnostenské podnikání často jedinou možností, jak zajistit práci pro sebe a vytvořit místa pro jiné. "Proto musíme odmítnout opakované snahy zvyšovat odvody právě drobným podnikatelům a živnostníkům či snížení výdajových paušálů," prohlásil Nečas.
Výdajové paušály využívají osoby samostatně výdělečně činné k výpočtu daní a jejich výše se liší podle profese. Podle Nečase je ale diskuse o tom, jak zabránit jejich zneužívání, legitimní. Jde například o možnost je omezit shora či zdola. Je podle něj možné určit například roční maximální možný obrat, do jehož výše by bylo možné paušály uplatňovat. Tím by se omezilo využívání paušálů u sdružení fyzických osob, kam patří například právní kanceláře nebo poradenské firmy.
Jedna práce pro víc lidí
Nečas také řekl, že nejlepší sociální politikou je vytváření pracovních míst. Chce proto přepracovat a zjednodušit zákoník práce. Chce také změnou zákonů prosazovat pružnější formy zaměstnávání. Jako příklad uvedl tzv. "job sharing", kdy se o jedno místo dělí víc lidí, nebo práci na zavolanou, kdy si zaměstnavatel se zaměstnancem budou moci dohodnout časové rozložení práce.