„Myslím si, že je to tím, že převládá oceánské západní proudění. Zima většinou nastává, když k nám jde od východu a severovýchodu studený vzduch, což letos ještě nebylo. Zima ještě určitě minimálně na horách v následujících měsících bude, ale je otázkou jaká,“ řekla Právu Miroslava Starostová z Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích.

Zoologická zahrada Ohrada v Hluboké nad Vltavou je v tomto teplém počasí plná života, ale podle zástupce ředitele Romana Kössla se chování zvířat výrazně neliší od předchozích zim. Návštěvníci mohou i nyní vidět ve výběhu medvědy Dika a Bena. „Naši medvědi ale nikdy neměli zimní spánek. Jsou v tomto období jen línější. Častěji však z vnitřních vytopených prostor vylézají ven například surikaty,“ uvedl Kössl.

Teplá zima vyhovuje i teplomilným zvířatům žijícím v zoologických zahradách. V ostravské zoo si například venkovních výběhů i nyní v zimě užívají levharti cejlonští, zebry Grévyho, lvi indičtí, plameňáci kubánští, šimpanzi, hulmani či papoušci. Také jediné české slůně, osmiměsíční sloní holka Rashmi, může trávit nyní více času se svou mámou Johti venku.

Levhart cejlonský

Levhart cejlonský tráví v ostravské zoo díky mírné zimě více času venku

FOTO: Zoo Ostrava

„Teplomilná zvířata si letošní teplejší zimu užívají ve velkém. Mohou trávit více času ve venkovních výbězích a voliérách. Při nízkých teplotách hluboko pod bodem mrazu se doba jejich pobytu venku zkracuje na minimum, případně tráví čas pouze ve vyhřívaných pavilonech. Mají tak nyní více prostoru, pohybu a hlavně pohody,“ vysvětlila mluvčí ostravské zoo Šárka Kalousková.

Zvěř nestrádá

„Současné teplé zimní počasí je dobré v tom, že volně žijící zvěř nestrádá. Není sněhová pokrývka a zvěř má přístup k trávě a podobně. Naopak negativní na tom je, že bez mrazu přežívají zimu škůdci – nebezpečný hmyz, například kůrovec, a také plísně i různé bakterie,“ vysvětlil Právu myslivec Pavel Fráně z Jílovic na Českobudějovicku.

Ornitologové po celé republice zaznamenali v uplynulých letech zajímavý jev – husa velká již neodlétá před zimou do Španělska či alespoň do teplejšího Podunají, ale zůstává. Nejvíce v jižních Čechách a na jihu Moravy, říká Miroslav Šebela z Moravského zemského muzea. „Letos to vypadá, že neodletěla, alespoň u nás, celá populace husy velké. Kdyby ale zadul severák, zmizí husy rychle na jih. Týká se to středoevropské populace husy velké vůbec, tedy také třeba kolem Neziderského jezera ležícího na rakouském i maďarském území,“ říká Šebela.

I ptačí zimoviště v Plzni na Berounce je zatím poloprázdné. „Ptáci přiletěli, ale díky počasí se zatím drží raději na rybnících, kde mají víc potravy. Na řeku se stáhnou, až rybníky zamrznou,“ vysvětlil Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů. V Plzeňském kraji se už ukázaly i některé výjimečné druhy. „Na Tachovsku jsme pozorovali severské káně rousné,“ podotkl Makoň.

Houbařské žně

Díky teplému počasí se daří i houbařům. Ti zkušenější ani teď nemusí odcházet z lesa s prázdnou. „Ve čtvrtek jsem přinesl krásnou mladou hlívu ústřičnou,“ pochlubil se Václav Červený, mykolog z Blovic na Plzeňsku. „Dá se najít i šťavnatka pomrazka nebo penízovka sametonohá, ta je vynikající do polévky,“ doplnil Červený. Pokud si ale někdo myslí, že v prosincovém lese zakopne o hřib, je na omylu. „Počasí sice není zrovna zimní, ale najít nyní letní houbu by se skoro rovnalo zázraku,“ konstatoval Červený.

„Nynější teplé počasí svědčí houbám i ptákům,“ potvrzuje přerovský mykolog a ornitolog Jiří Polčák. Rostou podle něj především podzimní houby, například penízovky, hlíva ústřičná či pařezník pozdní. „Jsou to ovšem ty houby, které za takových podmínek mají růst. Do minus pěti stupňů tomu nic nebrání,“ řekl Právu Polčák.