Brněnský orloj dostal plášť, aby přečkal oslavy

Je ohnivzdorný i nepromokavý, má dvě vrstvy a jeho tvar a pevnost zajišťuje vnitřní žebrová konstrukce. Výroba přišla na více než 46 000 korun. Instalaci zvládli za dvacet minut čtyři chlapi, stačila jim k tomu výsuvná technika a šikovnost.

Za celé hodiny město zaplatilo 12 miliónů korun, roční provoz vyžaduje přes půl miliónu. I když média a lidé mluví o orloji, ve skutečnosti orlojem, tedy horologiem, tyto hodiny nejsou. Radnice je prezentuje jako hodinový stroj či multifunkční hodinový stroj. Mnoho lidí však hned od začátku irituje, že bez podrobnějšího poučení je čas na těchto hodinách fakticky nezjistitelný. A návod nikde u hodin nenajdete.

Hodiny pro Brno inicioval primátor Roman Onderka (ČSSD), jsou dílem sochařů Petra Kameníka a Oldřicha Rujbra, jenž je také autorem návrhu silvestrovského opláštění. K výrobě hodinového objektu použili černou žulu z Jihoafrické republiky.

Šest metrů vysoký tvar projektilu některým připomíná mužství, hned od začátku byla novinka terčem často až vulgární kritiky. Uplývání času představují nejvyšší díly svým otáčením, špice se otočí kolem své osy za minutu. Má na sobě ostrý hranol, ukazatel vteřin. Nejvyšší skleněný díl se otočí jednou za hodinu a slouží jako ukazatel minut.

Číslice ciferníku se otočí jednou za 12 hodin. Každý den od 10.15 do 11 hodin zahraje po čtvrthodině zvonkohra a průzory je vidět pohybující se kuličku. V jedenáct hodin kulička sjede do jednoho ze čtyř otvorů, kde ji lze chytit. Není to snadné, leckteří na kuličku čekají řadu dnů.

Kuličky vyrábějí ve sklárnách Karlov, bývají v barvách Brna, mají grafickou úpravu. Malá koule je také symbolem obrany a míru, protože brněnský časostroj byl vztyčen u příležitosti 365. výročí úspěšné obrany hrstky Brňáků proti několikanásobné přesile švédského vojska v roce 1645. Zdali obalený orloj odolá síle rozjařených oslavujících, se ukáže v noci. Vloni odolal.