Podle opozice a odborů ale novela oslabuje postavení zaměstnanců i odborářů a naopak posiluje postavení zaměstnavatelů.

Odstupné

Odstupné se při rozvázání pracovního poměru z důvodu organizačních změn má nově řídit počtem odpracovaných let u daného zaměstnavatele. Až dosud se vyplácí tříměsíční odstupné bez ohledu na počet odpracovaných let.

Ten, kdo pracoval pro firmu méně než rok, bude mít od ledna nárok na odstupné jen ve výši jednoho průměrného měsíčního platu. Kdo odpracoval rok a více, ale méně než dva roky, odnese si dvojnásobek měsíčního platu. Nárok na tříměsíční odstupné má nově mít jen člověk, který u zaměstnavatele vydrží aspoň dva roky.

Pracovní poměr na dobu určitou

Pracovní poměr na dobu určitou bude možné nově sjednat až na tři roky (nyní maximální doba činí dva roky) a u téhož zaměstnavatele bude možné jej sjednat opakovaně na tuto dobu ještě dvakrát (pravidlo celkem 3x a dost). Nepřetržitě tedy půjde nově smlouvy „řetězit“ celkem po dobu devíti let.

Jednotlivé poměry na dobu určitou mohou na sebe nepřetržitě navazovat. Až dosud bylo po dvou letech trvání pracovního poměru na dobu určitou možno sjednat další pracovní poměr na dobu určitou až po šestiměsíční přestávce.

Dohoda o provedení práce

Na dohodu o provedení práce bude možné odpracovat u jednoho zaměstnavatele až 300 hodin za kalendářní rok; nyní je to 150 hodin. Z příjmů z dohod o provedení práce nad 10 000 korun měsíčně se bude nově platit sociální a zdravotní pojištění, to jak zaměstnanci, tak firmy. Nyní je možné si vydělat jakoukoli částku, aniž by se muselo platit pojistné. To tyto dohody pro řadu lidí znevýhodní.

Výpověď pro nedodržení léčebného režimu

Zaměstnanci, který nedodrží v době prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti léčebný režim zvlášť hrubým způsobem, bude nově možné dát výpověď. Zpřísnit se má i režim vycházek.

Přidělení k jinému zaměstnavateli

Nově bude možné dočasně přidělit zaměstnance s jeho souhlasem k jinému zaměstnavateli, aniž by přidělující zaměstnavatel byl současně agenturou práce. Dosud mohou zaměstnance dočasně přidělovat pouze agentury práce.

Práce přesčas, v noci a o víkendech

Práce přesčas nebo v noci a o víkendech už nemusí být v budoucnu tolik výhodná jako dnes. Ministr Drábek totiž prosadil, aby za práci přesčas zaměstnavatelé již nemuseli dávat pětadvacetiprocentní příplatek k průměrnému výdělku anebo náhradní volno. Také mají mít možnost zahrnout přesčasovou práci do běžné mzdy zaměstnance, a to až do 150 hodin ročně.

Novela zákoníku také dává zaměstnavatelům nově možnost za práci v noci, o sobotách či nedělích dohodnout se zaměstnanci podmínky a příplatky za tuto práci individuálně. Příplatky tak mohou být i nižší než nyní. Dnes činí minimálně 10 procent průměrného výdělku pracovníka, pokud to není sjednáno jinak v kolektivní smlouvě.

Zkušební doba vedoucích

Zkušební doba pro vedoucí pracovníky může být nově až šestiměsíční. Pro ostatní zůstává maximálně tříměsíční.

Pracovní doba

Novela přináší zákonnou definici rovnoměrného a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby a ruší nynější ustanovení o rozvrhování pracovní doby, čímž vše výrazně zjednodušuje. Nadále ponechává limitování pouze dodržením stanovených odpočinků mezi směnami a v týdnu, jednotnou nejvyšší 12hodinovou délkou směny (dosud 9 hodin) a stanovenou týdenní pracovní dobou.

Zvýšení minimálních tarifů

Novela mj. dále přináší zvýšení minimálních platových tarifů, zavádí platový institut cílové odměny, kterou budou moci zaměstnavatelé v oblasti veřejných služeb a správy ocenit splnění předem stanovených ukazatelů, a vymezuje podmínky pro sjednávání smluvních platů.

Odbory protestují, firmy jsou spokojeny

Novelu zákoníku ostře kritizují také odbory, naopak zástupci zaměstnavatelů ji vítají. Odboráři varují, že pracovní poměr na dobu neurčitou, který by měl být podle nich hlavním pilířem trhu práce, se bude postupně stávat pro mnohé zaměstnance nedosažitelný.

S novinkami jsou naopak spokojeni zástupci zaměstnavatelů. „Novela odpovídá požadavkům zaměstnavatelských organizací, řekl již dříve Právu mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Firmy podle něj vítají hlavně zvýšení limitu na dohodu o provedení práce ze 150 hodin za rok na dvojnásobek a možnost propustit zaměstnance i v době nemoci.

To ovšem může být v rozporu s ústavou podle expertů odborů, některých nezávislých právníků i podle stanoviska legislativní rady vlády.