„Banky, jež mají v rukou dluhopisy Řecka, budou mít problémy a s dokapitalizováním těchto bank budou mít národní vlády problémy. Bez řešení tohoto problému nebude krize vyřešena,“ řekl v ČT Kalousek.

Souhlasil s ním i diplomatický expert opoziční ČSSD Lubomír Zaorálek. „Pokud budou banky snižovat objem svých aktiv, nebudou poskytovat úvěry. To je to poslední, co by se nám teď hodilo,“ vysvětlil místopředseda soc. dem.

Kalousek se shodl se Zaorálkem také v tom, že změny v Lisabonské smlouvě si zřejmě vyžádají souhlas občanů v referendu. O rekonstrukci smluv se zatím jen hovoří mezi špičkami EU, ale stále více politiků připouští, že by na to mělo přijít.

O změnách smluv v rámci Lisabonské smlouvy zahájil diskuzi například předseda Evropské rady Herman van Rompuy. Vládní koalice ODS, TOP 09 a VV se ale zavázala, že jakékoli změny Lisabonské smlouvy musí být schváleny v plebiscitu.

Kalousek připustil, že koaliční závazek ctí. „Všichni jsme ale závazek v koaliční smlouvě podepisovali v době, kdy se ještě takovéto okolnosti zdaleka nedaly předpokládat,“ podotkl v ČT Kalousek.

Jeden regulátor nestačí, shodl se Kalousek s opozicí

Předmětem diskuzí o změně Lisabonu a fungování EU by mělo být zřízení speciální instituce podobné státním ministerstvům financí, která by měla dohled nad hospodařením zemí eurozóny. Kalousek již dříve popsal jako základní funkční nedostatek eura fakt, že má jen jednoho regulátora v podobě Evropské centrální banky.

V tom je zajedno s diplomatickým expertem soc. dem. Zaorálkem. Podle něj má být otázka zřízení druhého regulátora zásadní otázkou v diskuzi o změně smluv v rámci Lisabonské smlouvy.

„Nyní není dostatečná kontrola finančního průmyslu, bank. Je třeba posílit hospodářskou rovinu a bylo chybou, že to Lisabonská smlouva nezohledňovala od začátku. Stavěl bych se k tomu vstřícně. Mají-li se ale měnit smlouvy, tak to vyžaduje referendum,“ dodal v ČT jeden z lídrů opozice.