Článek
Kolem milosti z rukou Václava Havla se však v roce 2002 následně neobjevily pochybnosti. Havel tehdy odpustil trest příslušníkovi zvláštní jednotky policejního prezidia Janu Marešovi, odsouzenému na tři roky do vězení za zneužití pravomoci veřejného činitele a za korupci.
V souvislosti s vyšetřováním kauzy Skloexportu přijal v březnu 1998 od exčlena představenstva společnosti Karla Bartoška čtvrtmiliónový úplatek.
Hrad pomohl tunelářům i vrahům
Havel udělil řadu sporných milostí. Kromě rozsáhlé amnestie z 1. ledna 1990, při níž bylo propuštěno více než 15 tisíc lidí, sklidila kritiku například kauza z roku 1994. Havel dal milost bývalému mistru světa v cyklokrosu Radomíru Šimůnkovi, odsouzenému na 18 měsíců vězení za zavinění dopravní nehody, při níž zahynuli tři lidé.
Havel čelil také výtkám, že rozhodoval i na základě svých osobních důvodů. Nejznámějším případem je zastavení trestního stíhání proti bývalé disidentce Martě Chadimové z roku 1995, která čelila obvinění, že se na základě zfalšovaných dokumentů domohla či chtěla domoci domu a zahrad na pražském Loretánském náměstí a části budov a pozemků nedalekého Strahovského kláštera.
Havel také v roce 1997 omilostnil Martina Odložila, syna olympioniků Josefa Odložila a Věry Čáslavské, který byl odsouzen ke čtyřem letům vězení za smrt svého otce.
Rozhořčení části veřejnosti vyvolala například také milost z roku 1999 pro 23letou Petru Telcovou z Brna, která byla potrestána 13 lety vězení za vraždu svého ročního syna, kterého nechala v bolestech umírat v postýlce, zatímco sama se bavila. Havel argumentoval, že „soudní proces i jeho výsledek vzbuzují pochybnosti, neboť nebylo prokázáno, jak se skutek stal a kdo jej spáchal“.
Na sklonku svého mandátu Havel omilostnil ženu, která jako ředitelka státního podniku uzavřela nevýhodné smlouvy se soukromou firmou, ve které byla jednatelkou. Za tunelování si měla odsedět pět let. Prezident jí odpustil dva roky.
Husák nešetřil
Zajímavá je statistika. Havel za 13 let ve funkci udělil celkem 1938 milostí. Podstatně více milostí však dával jeho předchůdce Gustáv Husák. Například jen v roce 1988 jich vynesl 2028. S milostmi naopak nejvíce šetří prezident Václav Klaus. Od začátku roku 2003 jich udělil 361.
Klaus odpouští nejčastěji ze zdravotních či sociálních důvodů. V seznamu je rovněž řada cizinců, kterým například zrušil zákaz pobytu kvůli tomu, že mají v Česku příbuzné.
Také Klausovy verdikty ale byly občas kontroverzní. Loni například omilostnil čtyři lidi, kteří podle médií patří do okruhu přátel či spolupracovníků zavražděného mafiánského bosse Františka Mrázka a stíhaného podnikatele Tomáše Pitra.
Letos vzbudila pozornost milost brněnské lékařce Aleně Kubáčové, potrestané sedmi lety za čachry s neschopenkami. Kubáčová byla v letech 1994–2002 zastupitelkou za ODS v Brně-Novém Lískovci. [celá zpráva]
Například v roce 2008 ukončil Hrad pobyt ve vězení Emilu Novotnému, kterého se našim úřadům spolu s Radkem Hanykovicsem podařilo dostat z thajského vězení, kde si odpykávali padesátiletý trest za pašování heroinu. Hanykovics byl propuštěn již dříve kvůli vážné nemoci, na kterou později zemřel.
Pozornost rovněž vzbudila Klausova loňská milost pro někdejší komunistickou prokurátorku Ludmilu Brožovou-Polednovou.