Článek
„Když jsem ho před asi 13 lety v kempu Caroliny poznal, bylo to neopeřené ptáče. Velmi brzo si ale získal respekt a vypracoval se v jednoho z nejvyhledávanějších hráčů na světě. Mnozí by v návalu bolesti mohli začít nenávidět hokej. Hokej nám ale Pepíka nevzal. Byla to krutá rána osudu. Salut Pepé!“ řekl Malík na závěr své emotivní řeči, při níž často zmiňoval také Vašíčkův velmi silný vztah k rodině.
Ten také spolu s Tomášem Vokounem a Františkem Kaberlem vzápětí nesl rakev s ostatky hokejisty pokrytou plátky bílých růží, kterou uložili do společné rodinné hrobky. Rakev vzápětí zaplavily bílé růže vhozené rodiči, sestrou, babičkou, přítelkyní a stovkami dalších smutečních hostů. Mezi nimi nechyběli například reprezentační trenéři Vladimír Růžička, Slavomír Lener nebo Alois Hadamczik a desítky hokejistů.
Fanoušci se loučili již ve středu
Smuteční místností zněly Vašíčkovy oblíbené melodie, mj. od Bonnie Tyler. Několik svých nejznámějších skladeb za doprovodu kláves zazpíval také zpěvák Michal David. Smuteční síň dekorovaná třemi Vašíčkovými dresy a jeho dvěma portréty byla zaplavena desítkami věnců od rodiny a přátel. Obřad byl veřejně přístupný, ale médiím byl vstup do obřadní místnosti s výjimkou České televize zakázán.
Už ve středu v podvečer se s Vašíčkem rozloučili fanoušci smutečním pochodem z havlíčkobrodského náměstí k zimnímu stadiónu v Kotlině. Tam byl pochod před Vašíčkovým pomníkem z bruslí, který připomíná jeho zisk Stanleyova poháru v roce 2006, zakončen minutou ticha před premiérovým zápasem sezóny.