Pane předsedo sociální demokracie, umíte bouchnout do stolu?

Umím. Kdybych to neuměl, asi bych čtyři roky nedokázal uřídit ministerstvo financí v situaci, kdy se mi třikrát vyměnili předsedové vlády.

Kdy jste to udělal naposledy?

Od sjezdu soc. dem. jsem to zatím nepotřeboval. Možná taková situace přijde.

To nemyslíte vážně. Naopak se zdá, že po sjezdu, byť jste tvrdili, jak jste jednotní, si jdete ve vedení stále víc po krku. Vypadá to, jako by vaše strana měla dva předsedy.

Soc. dem. má jednoho předsedu. Pokud se podíváte na strategii, program soc. dem., na naše iniciativy, tak ve vedení strany je shoda. Nevidím žádné programové rozdíly, dokonce ani ne žádné taktické a strategické rozdíly. Nestalo se mi od sjezdu, až na pár výjimek, že by na jednání politického grémia přišel jiný člen vedení a navrhoval něco jiného než já.

Ovšem stává se vám, že s něčím přijdete, ale nepodaří se vám to prosadit. To není vizitka silného vůdce.

To se stávalo i jiným předsedům soc. dem. Třeba Miloši Zemanovi, který byl do značné míry autoritativní člověk, také nezvolili místopředsedy strany podle jeho přání. Prostě demokratická politická strana není stranou jednoho muže a není řiditelná jako firma.

Jak to, že nevidíte žádné taktické a strategické rozdíly? Stačí se podívat na váš poslední spor s místopředsedou Haškem kolem petice Zemanovy strany za přímou volbu prezidenta, starostů a hejtmanů, kterou Hašek podepsal a ještě nevyloučil, že byste mohli Zemana nominovat na Hrad. To je sakra rozdíl v názorech.

Pokud jde o tu petici, pak je to podle mě marginalita. Nikdo by o ní nevěděl, pokud by ji nepodepsala skupina soc. dem. Takže pomohli zviditelnění SPOZ (Strana práv občanů – zemanovci). Pokud jde o prezidentského kandidáta, navrhuji, abychom se nyní soustředili na nový program, na vítězství v krajských a senátních volbách a téma prezidentské volby si nechali na potom. Samozřejmě v situaci, kdy se nám podaří prosadit přímou volbu prezidenta, budeme muset debatu urychlit. Ale není žádný důvod, abychom ji otevírali tím, že někdo z vedení si vybere favorita a toho začne prosazovat. Jsem pro to, abychom zvažovali okruh osobností, na kterých by se shodlo vedení a pak i členové i sympatizanti strany.

Zeman pro vás tou osobností není?

Nechci, abychom se vrátili do marasmu, ve kterém byla soc. dem. v letech 2002, 2003. Jestli někdy budu muset bouchnout do stolu, tak právě v takové chvíli. Návrat takového marasmu nepřipustím. Navíc myslím, že Miloš Zeman se z kandidátky vyškrtnul sám. Tím, že podpořil Melčáka a Pohanku, kteří umožnili vznik Topolánkovy vlády. Založil konkurenční politický projekt, sebral soc. dem. desítky tisíc voličů. Já sám nechci dopředu žádného kandidáta označovat. Musí to být ale někdo, kdo podpoří naše úsilí o korekci reforem, které tady koalice válcováním prosazuje.

V čem byl ten marasmus?

Tehdy se strana kolem prezidentské kandidatury natolik rozhádala, že přestala plnit své funkce. Klesla v preferencích na 10 procent. Soc. dem. vyhrála volby, byla nejsilnější stranou, a přesto nedokázala prosadit svého prezidentského kandidáta. To je věc, kterou opakovat nechci.

Chcete prosadit přímou volbu prezidenta, ale vaši senátoři jsou proti tomu. Jak to chcete zařídit?

Přímá volba prezidenta byla součástí slibu voličům. Každý soc. dem. poslanec a senátor by měl smlouvu dodržet. Máte pravdu, že jednodušší je diskuse v Poslanecké sněmovně, složitější v Senátu. Ale mým cílem je, abychom svůj slib dodrželi.

Při pátečním hlasování ve Sněmovně o zvýšení DPH jste prohlásil, že pokud vyhrajete volby, vrátíte zpět sníženou sazbu. Ovšem ve vašich programových dokumentech je šalamounská věta: pokud to rozpočtová situace neznemožní. To zní jako sliby nesliby.

Jde o návrh programového dokumentu, o kterém se povede diskuse. Já prosazuji návrat ke dvěma sazbám DPH a množství položek, které do snížené sazby zařadíme, bude záležet na rozpočtové situaci. Pro mě jsou to tři priority: potraviny, léky, knihy.

Jak jste připraveni prosazovat tyto změny?

Hned po sjezdu jsem se snažil, abychom vytvořili reformní alternativy, neboť nás často kritizují, že jen nadáváme na vládu, a sami nejsme schopni něco pozitivního nabídnout. U daní, penzí, zdravotnictví a boje proti korupci máme plán. S ním na podzim objedeme ČR a budeme diskutovat s občany. Pak bude programová konference, kde bychom ty dokumenty dopracovali a představili občanům.

Pak ale riskujete, že lidé řeknou, že nic z toho nechtějí…

To je pravda. Ale ty programové dokumenty již vycházejí z nové situace v Evropě, která je v dluhové krizi. My se nebudeme vracet k myšlence třináctého důchodu či plošného zvyšování sociálních dávek. Nebylo by poctivé občanům něco takového slibovat. My slíbíme spravedlivější systém přerozdělování veřejných prostředků, spravedlivější daně a to, že nenecháme na holičkách lidi, které současné reformy dostávají do bezvýchodné situace.

To jsou třeba ti, kteří přijdou v předdůchodovém věku o práci, nebo ti, kteří ztrácejí plný invalidní důchod a nenacházejí práci. Vláda nemá jediný program, který by byla schopna jim nabídnout. Oni dostanou „Drábkovy Lurdy“ a zázračně se „uzdraví“, ale není žádný program, který by je integroval na trh práce. Reformy posílají mnoho lidí do slepé uličky. Nevědí, jak zaplatit všechny účty a složenky, nevědí, jak se postarat o děti. My těmto handicapovaným lidem nějaké východisko musíme nabídnout. Třeba aktivní programy zaměstnanosti, které budeme ze státního rozpočtu podporovat.

Celý rozhovor s Bohuslavem Sobotkou si můžete přečíst v sobotním vydání Práva.