Článek
„Tohle je hluboký kulturní problém, který nemá dobré řešení: zvyklosti staletí zaběhnuté v české kotlině narazily na zbytek světa, a jsou dobré argumenty pro to, abychom si ty zvyklosti podrželi a rozšířili i na ten zbytek světa, a jsou zrovna tak dobré argumenty pro to, abychom postupovali právě opačně,“ vysvětlil podstatu rozporu Oliva.
Šéf ÚJČ nakonec nechal řešení na lidech, aby se sami rozhodovali, ale nabídl i vlastní řešení: „Přechylovat, protože to dovoluje skloňovat, s výjimkami, které jsou historicky zažité.“ Takovými výjimkami by měla být právě jména, na která se ptal čtenář s přezdívkou SokolovP - Marylin Monroe, Agatha Christie a Anna Karenina.
| Čtěte také: |
|---|
| "Abychom", nebo "abysme", lavírují jazykovědci nad reformou češtiny |
| Politici przní češtinu neologismy: návrh vydesignují, odprezentují a prohlasují |
„Všimněte si dvou věcí: zaprvé že ve všech takových případech jde o dvouslovná jména, zadruhé že „Karenina“ už je samo přechýlené od „Karenin“, jen přechýlené v ruštině,“ doplnil k tomu Oliva s tím, že na velmi problematickou otázku prostě dobrá odpověď neexistuje.
Ani nejméně šikovní puristé nevymýšleli zvěrstva jako „vykomunikovat“
Řada dotazů se týkala zejména změn v češtině, jimiž jazyk za posledních dvacet prošel, a jakou roli v tom zaujímá Ústav pro jazyk český. Jeden ze čtenářů se rozčiloval, že si jazykovědci vymýšlejí nová nepřirozená slova namísto toho, aby nechali jazyku přirozený vývoj. Zdůraznil, že slova jako „frikulín“ a „vykomunikovat“ mu připadají nechtěně vtipné stejně jako například „Klapkobřinkostroj“.
„Zcela souhlasím. Nikdo z Ústavu pro jazyk český si ale nepřirozená česká slova nevymýšlí,“ ujistil čtenáře Oliva.
„Mimochodem, ‚klapkobřinkostroj‘ či ‚čistonosoplenu‘ si nevymysleli ani obrozenci - obě ta slova se datují někdy z druhé poloviny 19. století a jsou posměškem hozeným po činnosti těch méně šikovných obrozenců (J. V. Pohl, F. Šimek aj. - o Dobrovského či Jungmanna už se nejedná zcela jistě), ovšem ani ti nikdy, opravdu nikdy nevymýšleli takováhle ‚zvěrstva‘,“ zdůraznil šéf jazykovědců.
| Karel Oliva minulý týden rozpoutal pozdvižení, když se zmínil o tom, že čeština by se mohla opět posunout vstříc lidové mluvě. Podle něj vědci zvažují, zda není načase výraz „abychom“ nahradit „abysme“ či spojením „aby jsme“. Navíc je třeba rozšířit slovník o neologismy spojené s rozvojem nových technologií. Najde se v něm místo i pro politické novotvary typu „vykomunikovat“? |
|---|
| „Nová pravidla se vždycky stanovují na základě toho, že se snažíme studovat, jak kultivovaní mluvčí jazyk používají, a pak přizpůsobujeme pravidla takzvanému jazykovému úzu neboli běžnému používání,“ vysvětloval minulý týden postupy jazykovědců v kauze „abychom“ Oliva. |
| Zároveň se vědci zamýšlejí nad rozšiřováním slovní zásoby, která se za posledních dvacet let s rozvojem informačních médií a zejména nástupem internetu obohatila o nové výrazy, jako například „mejlovat“, které se dnes v diskuzích a na fórech běžně používají. Oliva to přirovnal k době příchodů věrozvěstů Cyrila a Metoděje, který znamenal pro slovník místních Slovanů revoluci. |
| Zdatnými tvůrci nové slovní zásoby jsou i politici, kteří zaplevelují tisk a servery novotvary jako „vydesignovat“, „vykomunikovat“, „rozdiskutovat“, „vynegociovat“, „vyargumentovatelný“, „argumentárium“ či „nominant“, na které jsou mnohdy i redakční úpravy krátké. Politici také přestali komunikovat nebo diskutovat o něčem, ale komunikují a diskutují něco, a to ještě „směrem k“ někomu nebo něčemu. Ke čtvrtému pádu občas váží i sloveso argumentovat. |
| Podle Olivy jsou lidé v poslední době vůbec vůči češtině poněkud nedbalí. „Ještě před nějakými 150 lety patřilo mluvit česky a mluvit hezky česky, správně česky, k dobrému tónu v určité společnosti, a to právě proto, že češtinu tehdy cítili jako trošku ohroženou. A ta správná čeština byla vlastně výrazem jakéhosi občanského, sociálního, národnostního, politického postoje, zatímco dnes už jsme si češtinou tolik jisti a víme, že nezahyne, že na to trošku hřešíme a nedbáme na tu hezkou češtinu tak, jak bychom asi měli,“ řekl v Rádiu Impuls Oliva. |