Článek
Ty by se procesně o něco urychlily a soudům by odpadla část papírů. Peake hrozí, že rada ministrovi vrátí k přepracování návrh novely exekutorského řádu. Pospíšil byl předchůdce Peake v čele Legislativní rady.
Exekuci bude i po novele řádu muset posvětit soud, tedy k vymáhané pohledávce musí mít věřitel vždy hodnověrné doklady, které posuzuje soud. Pospíšil chce, aby odpadl poslední formální krok v celém soudním procesu, kdy ještě soud poté, co exekutorský úřad vše připravil k provedení exekuce, musel k tomu dát kulaté razítko.
Podle Pospíšila i soudců to v praxi stejně jako pojistka proti chybám v exekucích nefunguje a jen to zatěžuje justiční administrativu, která se pak nemá čas věnovat skutečným pochybením.
Vicepremiérce se ale navíc nelíbí, že se dražby nezveřejňují na jednom místě, takže může docházet k manipulacím. Napadá i doložku o přímé vykonatelnosti, což znamená, že dlužník předem souhlasí se zabavením majetku, pokud nebude platit včas.
„Ministr předkládá novelu exekučního řádu a občanského soudního řádu, která nedostatečně reaguje na excesy, které se v souvislosti s exekucemi dějí. Počítám s tím, že předlohu budeme na Legislativní radě vlády detailně projednávat,“ řekla ve čtvrtek Peake Právu.
A existuje možnost, že návrh bude Pospíšil muset doplnit. „Šance, že bychom přerušili projednávání zákona, tady určitě je,“ dodala.
Novela má ulehčit soudům
Po předložení všech právních dokumentů by podle novely nebylo nutné formální posvěcení soudem. Peake se obává, že zrušení tohoto procesního kroku je zneužitelné.
„Stát se vzdává výkonu spravedlnosti. Musejí existovat nějaké mantinely odbřemeňování soudů, tedy alespoň u rizikových řízení, jako jsou rozhodčí nálezy,“ podotkla.
Zastánci kroku naopak argumentují ulehčením soudnímu aparátu – podle nich by se tím soudům uvolnily ruce na to, aby se věnovaly jen sporným případům.
„Soud přijímá zhruba 700 tisíc návrhů na zahájení exekuce ročně a vyhotovuje formální rozhodnutí, kde jen razítkuje papír. Soud samozřejmě ověřuje, zda pro exekuci existuje rozsudek, ale to snad nemusí dělat soud. A pokud ano, nestíhá včas důležitější věci, mimo jiné výkon dohledu nad prováděním exekuce,“ reagoval na kauzu již dříve v Právu náměstek ministra spravedlnosti František Korbel.
Právník Pavel Čižinský ze sdružení Iuridicum Remedium v Právu uvedl, že to vede k další privatizaci státního sektoru. Upozornil, že za vymáhání pohledávky přes soud zaplatí věřitel dvě procenta vymáhané částky, u exekutora 15 procent. Soudy podle něj navíc mají již nyní při výkonu rozhodnutí nižší pravomoci než soukromí exekutoři.
Přiměřenost a jedno místo pro dražby
Peake doplnila, že Pospíšilova novela nepromítá loňské rozhodnutí Ústavního soudu. „Je třeba vzít v potaz princip přiměřenosti exekuce, tedy omezování práv jen v nezbytném rozsahu. Myslím, že je třeba takový princip do exekučního řádu jasně vtělit,“ řekla Právu. Jako problém vidí v zabavování majetku, který není ve vlastnictví člověka, jehož se exekuce týká.
Vicepremiérka také kritizuje, že neexistuje jednotné místo, kde by se musely uvádět veškeré exekuční dražby. Oznamovací povinnost exekutoři mohou splnit inzerátem v novinách, jehož si možní zájemci ani nemají možnost všimnout.
„Je otázka, jak efektivně majetek exekutoři ve skutečnosti prodávají. I když má dlužník kupce, prodej zabaveného majetku pod cenou není neznámá věc. Je otázka, zda tak někdy nedochází k účelovým manipulacím,“ doplnila Peake.
Za důležité považuje i zrušení vedlejší činnosti exekutorům. „Mají se věnovat exekuční činnosti a nikoli třeba sepisování veřejných listin, včleňování doložek vykonatelnosti a tedy výrobě vlastních exekučních titulů, na jejichž základě mohou zabavovat majetek,“ uzavřela.