Výše příjmů, hypotéky, ale třeba také to, zda člověk má penzijní spoření či životní pojištění, za kolik prodal svou nemovitost nebo cenné papíry anebo zda platí odborářské příspěvky, někoho sponzoruje či obdarovává. To vše jsou lákavé informace z daňových přiznání, které dokážou nakreslit solidní portrét člověka a jeho majetkových poměrů.

Superinspekce a část policie: To jsou vyvolení

A právě na získávání těchto dat si už delší dobu brousí zuby zpravodajské služby a také Národní bezpečnostní úřad. Ten má na starosti bezpečnostní prověrky firem i lidí, kteří přicházejí do styku s utajovanými informacemi.

Zájemci se teď snaží využít přípravy nového zákona o Generální inspekci ozbrojených sborů, kterým se má zabývat Nečasova vláda. V rámci připomínek jej dostala na stůl i civilní rozvědka (ÚZSI), kontrarozvědka (BIS) a NBÚ.

Plánuje se, že Generální inspekce jakožto nová superkontrolní složka možnost čerpat údaje z daňových přiznání mít bude. A tajné služby i NBÚ by rády měly stejnou pravomoc. Když ne od příštího roku, tak aspoň později.

Narazily u Kalouska

Jenže pokušení bezpečnostních složek nahlížet do daňových přiznání se pranic nezamlouvá ministru financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09). Ten je ochoten ustoupit pouze chystané Generální inspekci (šetřila by policisty, celníky a vězeňskou službu) a také vybraným policejním složkám.

Policie totiž od začátku letošního roku kvůli novému daňovému řádu ztratila přístup do přiznání před zahájením trestního stíhání. Policisté to nesou velmi nelibě a tvrdí, že jim to ztěžuje boj se závažnou kriminalitou.

„Do daňových přiznání by chtěl nahlížet kdekdo. Já jsem zásadně proti,“ řekl Právu Kalousek a dodal: „Právní jistota daňových poplatníků stojí a padá s tím, že se v jejich daňových přiznáních nebude hrabat nikdo jiný než ten, který je k tomu oprávněn.“

Strážce státní kasy je motivován potřebou vybírat daně, bezpečnostní složky pak snahou dostat se na kobylku podvodníkům a zločincům. O své pravdě jsou přesvědčeni všichni.

„Já potřebuji vybírat daně, a bude-li mít daňový poplatník pocit, že se mu v jeho daňovém přiznání bude prohrabovat úplně každý, tak za chvíli nevyberu vůbec nic, protože ta zeměkoule je strašně malá,“ hájí zájem Kalousek v narážce na fakt, že lidé by mohli danit své příjmy jinde než v Česku.

Své důvody ale mají také bezpečnostní složky. „Chráníme-li strategické ekonomické zájmy státu, a to i v kontextu s organizovaným zločinem, určitě by nám velmi pomohl přístup k daňovým přiznáním i bankovním účtům,“ řekl Právu mluvčí BIS Jan Šubert.

Zpravodajci z civilní rozvědky připomínají, že už schválená Strategie boje proti terorismu na roky 2010 až 2012 počítá s analýzou legislativy právě kvůli přístupu tajných služeb k informacím správců daně.

Civilní rozvědka už v připomínkovém řízení k zákonu o generální inspekci argumentovala, že by tajné služby fungovaly efektivněji, „neboť správci daně získávají při výkonu své působnosti významné informace týkající se majetkových i osobních poměrů daňových subjektů a jejich podnikání“.

Informace také podle svého šéfa Dušana Navrátila potřebuje NBÚ. Úřad by je vyžadoval při vydávání bezpečnostních prověrek pouze s písemným souhlasem prověřované osoby. Připouští, že nyní má omezenou možnost získat tyto důležité informace k vyloučení bezpečnostních rizik.

Kalousek je ale zatím neoblomný. „Podle mě by daleko větší smysl mělo zveřejňování seznamů lidí, kteří žádné daně neplatí, ale berou sociální dávky. Proč má být za potenciálního zločince pokládán ten, kdo platí – možná málo –, a ne ten, kdo neplatí vůbec a tuneluje sociální systém,“ okomentoval situaci ministr financí.