Poslanec a stínový ministr vnitra za ČSSD Jeroným Tejc v televizi vyzval, že byste měl veřejně říct, zda jste se v poslední době setkal s někým ze zástupců moci výkonné. Můžete na to reagovat?

Se zástupci moci výkonné jsem se v posledních několika týdnech nesetkal. Jedinou výjimkou je pracovní setkání s náměstkem ministra spravedlnosti, kde jsme řešili otázku počtu soudců. K tomuto setkání došlo uprostřed minulého týdne a rozhodně nesouviselo se stávkou.

Kvůli chystané stávce jste tedy s nikým nejednal?

V souvislosti se stávkou jsem se s nikým nesetkal ani jsem s nikým nejednal.

Můžete přiblížit, za jakých okolností vlastně soud v pátek o zákazu stávky rozhodoval a jakým způsobem své rozhodnutí dotčeným stranám předal?

Návrh na vydání předběžného opatření dorazil k soudu v pátek kolem třinácté hodiny. Zhruba mezi sedmnáctou a osmnáctou hodinou byli oba soudci se svým rozhodnutím hotovi a písemně ho vyhotovili.

Výrok o předběžném opatření bylo pak třeba doručit. Jednoduché to bylo v případě jedné strany sporu, tedy ministerstva financí, protože to má jednak datovou schránku a jednak víme, kde úřaduje. Tam tedy doručení proběhlo bez problémů. Problém byl s doručením žalované straně.

Myslíte odborové svazy?

Ano, to byly ty dva odborové svazy. Ještě chci navíc zdůraznit, že ty svazy nemají datovou schránku, čili jsme jim to do ní nemohli poslat.

My jsme tedy vyslali soudního doručovatele do sídla těch odborových svazů tak, jak to bylo označeno podle žaloby, kde zjistil, že je po pracovní době, že to od něj nikdo nepřevezme a že to od něj bude převzato v pondělí v osm hodin ráno se začátkem pracovní doby. Za této situace by doručení v osm hodin ráno podle výroku tohoto usnesení zmařilo to samotné rozhodnutí soudu.

Jestliže se totiž mělo začít stávkovat (v pondělí) ve tři hodiny ráno, tak doručit to v osm hodin, to už by bylo poté. My jsme tedy využili všech možností, které jsme měli k dispozici a mimo jiné, což pokládám za nejdůležitější, jsme se ze sdělovacích prostředků dověděli o tom, že vláda bude společně s odbory někdy v sobotu po obědě někde zasedat.

Z tohoto důvodu, abychom učinili vše proto, aby účel rozhodnutí nebyl zmařen, byla vyslána justiční stráž, aby byl učiněn jeden z pokusů o doručení zástupcům odborů. To se skutečně v sobotu v odpoledních hodinách podařilo.

Můžete upřesnit, kde justiční stráž rozhodnutí soudu šéfům odborů předala? Informace o tom se totiž rozcházejí. Někde se objevilo, že se tak stalo na chodbě před jednáním s vládou nebo dokonce rovnou na setkání s kabinetem, jinde zase uvedli, že už v recepci Úřadu vlády.

Tam, kde bylo to setkání odborářů a vlády, tak tam odjela justiční stráž. Teď ale nejsem schopen říct přesně to místo. Chci tady však říct, že se velmi ostře ohrazuji proti nařčení odborů a některých politických stran, že tady došlo ke zneužití justice.

Justice rozhodovala nezávisle podle zákona a to samozřejmě vůbec nehodnotím obsah samotného rozhodnutí, protože to je věc toho nezávislého soudce. Pouze se vyjadřuji k tomu mechanismu doručení.

Bylo nebo nebylo to doručení rozhodnutí soudu nějak koordinováno s vládou, že byste se domluvili tak, že kabinet si pozve do Strakovy akademie odboráře a zástupce vašeho soudu jim tam usnesení o předběžném opatření předá?

Rozhodně to nebylo koordinováno s vládou, nic takového se samozřejmě nestalo.

Je standardní a běžné, že soud o návrhu na předběžné opatření rozhodne v řádu hodin týž den od obdržení návrhu?

Ano. Soud musí rozhodovat vždy tak, aby nebyl účel toho předběžného opatření zmařen. Jestliže byl návrh podán v takovou dobu, tedy před koncem pracovní doby, tak je to zcela běžný mechanismus, na který jsme zvyklí.

Mohu k tomu zvolit nějakou analogii. Například když jsou volby, tak správní soudci zasedají během víkendu a rozhodují v řádu hodin. Když jsou demonstrace, trestní soudci zase mají pohotovost a rozhodují v řádu hodin nebo dokonce minut. Takže tento mechanismus je zcela standardní. Tam my musíme skutečně reagovat rychle.

Nechci předjímat situaci, která by nastala, kdyby návrh ministerstva financí byl doručen k soudu až po pracovní době a nebyli tam soudci. Nevím a nechci vytvářet nějaké situace, jak bychom postupovali, ale bylo to doručeno ještě v době, kdy tam ti soudci naštěstí byli.

Odboroví předáci v televizi zmínili, že zmíněné předběžné opatření je datováno dne 10. července, a nikoli června, že tam došlo k chybě. Máte o tom informace?

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí bylo vydáno až poté, co jsem odjel z Prahy, tak jsem ho do současné doby (neděle odpoledne, pozn. redakce) ještě neviděl. Nemohu se tedy vyjádřit k tomu, zda tam došlo nebo nedošlo k nějaké písařské chybě.

Odbory, ale třeba i opoziční parlamentní strany rozhodnutí soudu napadají jako nezákonné s tím, že pondělní stávku zakázalo na základě zákona o kolektivním vyjednávání, jenže stávku organizují podle ústavy a v tom případě žádná pravidla daná nejsou.

To je přesně ta otázka, na kterou nemohu ani jako předseda daného soudu odpovědět, protože je to opravdu věcí toho soudce, který o tom nezávisle rozhodl, a já mu do toho nemohu vstupovat. K této věci se tedy nemůžu vyjádřit.

Objevila se také otázka, zda byl Městský soud v Praze místně příslušný k tomu zakazovat stávku i lidem v jiných městech, například v Brně či Opavě. Mohl to udělat?

Vzhledem k tomu, že jsem neviděl ani ten návrh, ani následné rozhodnutí, nejsem schopen se k tomu vyjádřit. Můj osobní názor je obecně takový, že rozhodující je petit té žaloby, který definuje ten žalovaný subjekt, rozsah jeho aktivit a kompetencí. Čili pokud jsou žalovaní nějací odboráři, kteří zastřešují nějakou oblast a mají sídlo v Praze, tak bych osobně řekl, že to pokrývá i tu jejich oblast a aktivity v celé republice. Nejsem schopen to ale říct přesně.

Je pravda, že jedním ze dvou soudců, kteří předběžné opatření vydali, je Martin Valehrach?

Ano, jeden z těch dvou soudců byl doktor Valehrach.

Proč právě on, vždyť jinak má na starosti civilní spory a žaloby na ochranu osobnosti?

Podle rozvrhu práce je toto (předběžná opatření) agenda, kterou vyřizují soudci, kteří rozhodují ochrany osobnosti. Jde o čtyři prvostupňové civilní soudce u pražského městského soudu a jedním z nich je i doktor Valehrach.

Odboráři v neděli sdělili, že se proti rozhodnutí městského soudu odvolají, Kdo to dál bude řešit?

Odvolací institucí je Vrchní soud v Praze.