Desítky tisíc hektarů české zemědělské půdy již vlastní zahraniční firmy, které mají v ČR sídlo.

Novela nyní dostane k projednání Senát. Sousední státy na rozdíl od Česka zažádaly Brusel o prodloužení výjimky, požadovala to neúspěšně i česká Agrární komora. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) již dříve upozornil, že existují dva způsoby, jak současný zákon obejít, takže mnoho půdy již cizinci nyní vlastní. Na prodloužení výjimky by podle Kalouska vydělali pouze takzvaní bílí koně, jejichž prostřednictvím si cizinci půdu opatřili.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09)

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09)

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Celková výměra zemědělské půdy v ČR je 4,25 miliónu hektarů. Z toho 262 tisíc hektarů představuje státní půda ve správě Pozemkového fondu ČR, z nichž je převoditelných 148 tisíc hektarů. Českým specifikem je převládající podíl zemědělců hospodařících nikoli na vlastní, ale na pronajaté půdě. Tento stav je především důsledkem kolektivizace v 50. letech minulého století.

Ministerstvo zemědělství připravilo novely tří zákonů, které mají umožnit přednostní nakupování státní zemědělské půdy zemědělcům, kteří na ní již hospodaří. Nové úpravy mají zamezit tomu, aby půdu jako první nakupovaly osoby, které neprovozují zemědělskou výrobu.

Premiér Petr Nečas (ODS)

Premiér Petr Nečas (ODS)

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Novely mají zabezpečit prodej zemědělských pozemků subjektům, které hospodaří na minimální výměře deseti hektarů nejméně po tři roky. I když navrhované změny mají sjednotit podmínky pro převody zemědělské půdy na farmáře, vláda koncem dubna rozhodnutí o novelách odložila kvůli přezkoumání jejich kompatibility s evropským právem.

Straničtí funkcionáři míří do dozorčích rad

Sněmovna v pátek také poslala do dozorčích rad státních fondů nové politiky. Do dozorčí rady Pozemkového fondu zvolili poslanci své kolegy z vládních stran Petra Gazdíka (TOP 09 a Starostové) a Martina Vacka (VV). Nahradili Jana Grůzu a Tomáše Havlíčka, které Sněmovna odvolala na předchozí schůzi.

Šéf VV Radek John se svými stranickými kolegy Petrem Skokanem a předsedkyní poslaneckého klubu Karolínou Peake.

Šéf VV Radek John se svými stranickými kolegy Petrem Skokanem a předsedkyní poslaneckého klubu Karolínou Peake.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Do dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) zvolila Sněmovna kandidáta VV Jiřího Mikla, který je členem grémia a rady této strany. Na webových stránkách VV o sobě uvádí, že pracuje jako projektový manažer v bance. Za předsedu dozorčí rady SZIF zvolili poslanci kandidáta TOP 09 a Starostů Pavola Lukšu, který ve Sněmovně zastává funkci předsedy zemědělského výboru. Lukša nahradí bývalého poslance ODS Zdeňka Macha, který dozorčí radě v minulosti předsedal a nyní působí na ministerstvu zemědělství.

Sněmovna schválila směrnici EU na ochranu odběratelů elektřiny a plynu

Větší ochranu spotřebitele před dodavateli zavádí vládní novela energetického zákona, kterou rovněž v pátek v závěrečném čtení schválili poslanci. Posiluje také pravomoci a nezávislost Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a nařizuje vlastnické oddělení provozovatelů přenosových soustav od výroby nebo obchodu s elektřinou a plynem. Novela, která do českého zákona zavádí pravidla třetího energetického balíčku EU, nyní zamíří do Senátu.

Šéfka dolní komory Miroslava Němcová (ODS) hovoří s ředitelem ČNB Miroslavem Singerem. Diskuzi poslanců o ČNB řídila Němcové zástupkyně Kateřina Klasnová (VV).

Šéfka dolní komory Miroslava Němcová (ODS) hovoří s guvernérem ČNB Miroslavem Singerem. Diskuzi poslanců o ČNB řídila Němcové zástupkyně Kateřina Klasnová (VV).

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Novela ve schválené podobě zavádí povinnost pro elektrárenské a plynárenské firmy zveřejňovat na internetu podmínky dodávek a cen plynu pro domácnosti i podnikatele se spotřebou plynu do 630 megawatthodin ročně. Totéž platí i pro dodávky elektřiny.

Ztrátu 10 miliard ČNB, vzali poslanci na vědomí

Poslanecká sněmovna si také vyslechla zprávu guvernéra České národní banky Miroslava Singera o hospodaření v minulém roce a vzala ji na vědomí. Ze zprávy vyplývá, že centrální banka loni hospodařila se ztrátou 9,7 miliardy korun po předloňském zisku 18,5 miliardy korun.

Poslanci uvolnili novinářům náhubky

Na řadu se dostal také zákon, který zmírňuje takzvaný náhubkový zákon. Média zřejmě budou moci ještě letos zveřejňovat informace z odposlechů, pokud to bude ve veřejném zájmu. Vztahovalo by se to například na údaje, které se týkají korupce politiků či jiných státních funkcionářů. Vládní novela trestního řádu nyní míří do Senátu.

Novela v zásadě zachovává dosavadní pravidlo, podle něhož média nesmějí zveřejňovat údaje z trestních řízení. Výjimka má ale platit pouze v případě, kdy podle názoru sdělovacího prostředku převáží veřejný zájem na zveřejnění takovéto informace nad ochranou soukromí. V konečné instanci má o tom, zda měl novinář právo informace zveřejnit, rozhodovat soud.