Článek
A podle dalších informací Práva ministr kultury Jiří Besser (TOP 09) bude po církvích chtít, aby ze svých nároků na vrácení majetku přesahujících 120 miliard korun slevily.
Věci veřejné před volbami slibovaly převést zemědělskou půdu, dosud zablokovanou pro církve, obcím a státu. Nyní chystají návrh, podle kterého by stát nevyplatil církvím z rozpočtu ani korunu a vše by vrátil v pozemcích a nemovitostech. Zbytek by sloužil jako zdroj pro financování církví.
„Vše z nemovitostí, které by církve nechtěly, by se shromáždilo ve speciálním fondu, jehož výnosy by se rozdělovaly mezi církve,“ popsal Právu mechanismus výplaty zdroj z VV. Důvodem je rozpočtová situace státu.
My nejsme zakouslí, ale nejdeme do toho jako naivní hlupáčci.
Pro podobné řešení formou fondu či nadace se včera v ČT vyslovil i bývalý ministr kultury a nynější Besserův stínový protějšek soc. dem. Vítězslav Jandák.
Církve nechtějí ze svých nároků ustoupit, ale nevylučují dohodu i na jiném řešení. „Pokud ta vládní komise odhlasuje, že nám dá míň, tak o tom budeme jednat úplně znova. My nejsme zakouslí, ale nejdeme do toho jako naivní hlupáčci,“ řekl Právu předseda ekumenické rady církví Joel Ruml.
Vláda přitom chce využít příznivé konstelace v církvích a na politické scéně, která dává šanci tuto kapitolu konečně uzavřít. S návrhem chce až pak Besser seznámit veřejnost a opoziční politické strany, tedy i KSČM, jejichž hlasy bude možná potřebovat.
Více naturálií, méně peněz
Nečasova vláda se přitom nehodlá pouštět do nového ocenění majetku, který by měl být církvím vrácen. „Nebudeme zpochybňovat celkovou hodnotu majetku,“ řekl v neděli Besser v ČT. Na návrhu už pracuje koaliční komise, kterou sestavila vláda, kde ale opozice není zastoupena.
Změnit by se mohl poměr mezi vráceným majetkem a finančním vyrovnáním. A to proti návrhu vlády Mirka Topolánka (ODS), který se nepodařilo prosadit. Besser tak potvrdil informace čtvrtečního Práva, že se o to bude snažit.
Návrh Topolánkovy vlády počítal s tím, že církve dostanou třetinu nárokovaného majetku. Zbylý byl oceněn na 83 miliard korun a tato částka měla být církvím vyplácena po dobu 60 let. I s úroky by celková suma dosáhla 270 miliard.
Kdyby se celkový nárok rozdělil „půl na půl“, jak uvedlo Právo, šlo by o náhradu zhruba 60 miliard korun, což by i s úroky znamenalo asi 200 miliard korun. Nejvíce, asi 85 procent náhrad by měla dostat katolická církev. [celá zpráva]
Přerozdělení poměru mezi naturálním plněním a finanční náhradou by bylo po chuti ODS, jejíž část řešení před třemi lety ve Sněmovně pomohla opozici shodit ze stolu.
„Tady lze hledat novou míru diskuse, klíč k řešení,“ poznamenala k možné změně poměru šéfka Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) s tím, že by vítala princip „vrátit více a doplácet méně“.
Na Slovensku církve část restitucí prohospodařily
Pro navýšením naturálního podílu vyrovnání s církvemi se vyslovil i pražský arcibiskup Dominik Duka. Ministr Besser uvedl, že rezervu vidí v případě lesů, které by mohly být církvím vráceny ve větší míře, než se dosud počítalo. S lesy by církev mohla zřejmě hospodařit výnosněji než s půdou.
Proti takové variantě se ale vyslovil soc. dem. Jandák. Poukázal na příklad Slovenska, kde proběhla naturální restituce. Po čase ovšem církvím zbyla jen polovina vráceného majetku, když byl prohospodařen. Jandák varoval, že už nyní navštěvují kláštery lidé, jejichž firmy nabízejí své služby ke správě majetku, a tak se chtějí k budoucímu církevnímu majetku dostat.