Vigilii vzkříšení povede dnes večer v Chrámu sv. Víta také pražský arcibiskup Dominik Duka.

Celý den je přípravou na večer, kdy obřady vrcholí. Katolické kostely zůstávají přes den neozdobené, nehraje v nich hudba, lidí do nich mohou přicházet v tichosti, modlit se breviáře a žalmy a poklonit se symbolickému hrobu Krista.

Večerní obřady by měly začít po západu slunce, někde až v prvních nedělních hodinách. Po zapálení svící se čtou z bible starozákonní příběhy o židovské historii i části Nového zákona o Ježíšovi. S Bílou sobotou jsou spojovány křty dospělých. Pokud se někdo v dospělosti rozhodne nechat se pokřtít, děje se tak právě na Bílou sobotu. Kandidáti na křest jsou oblečeni v bílém rouchu nebo mají kolem ramen bílou křestní roušku.

Sváteční den i pro protestanty a pravoslavné, židé mají Pesach

Podobně mají v noci na neděli velkou bohoslužbu pravoslavní křesťané. Noční vigilii praktikují i některé protestantské církve.

Křesťané - na rozdíl od židů - věří, že židovský učitel Ježíš Nazaretský byl Boží syn a že byl po ukřižování vzkříšen. Pro jeho oběť ho osobně považují za svého Spasitele.

V bibli se píše, že v neděli ráno přišly ženy k Ježíšovu hrobu a našly jej prázdný. V křesťanských kostelích se proto na Velikonoční neděli radostně slaví vzkříšení, vítězství nad smrtí. S Velikonoční nedělí se také pojí hodně lidových pověr a tradic.

Židé slaví v těchto dnech osmidenní svátek nekvašených chlebů Pesach - připomínku vysvobození z egyptského otroctví.