Průzkum odstartoval 7. dubna, tedy čtyři dny po zveřejnění tajné nahrávky, na níž se tehdejší výkonný místopředseda VV Jaroslav Škárka podřekl, že přijímal od Víta Bárty peníze za mlčení. Průzkum skončil v úterý.

Nejsilnější by z voleb vyšla ČSSD, kterou podpořilo 34,4 procenta dotázaných. Stejně jako ostatní partaje vyjma VV, přišla o procento svých voličů. ODS skončila se 17,1 procenta, TOP 09 dostala hlas od 14,5 procenta dotázaných a komunisté od 12,1 procenta.

Věci veřejné si mírně polepšily a mají 8,4 procenta. Slavit návrat do Sněmovny by mohli lidovci se ziskem 5,4 procenta.

Vývoj volebních preferencí podle Sanep (v procentech)
Strana
Březen Duben
ČSSD
35,4 34,4
ODS18,317,1
TOP 09 15,314,5
KSČM1312,1
VV7,98,4
KDU-ČSL4,85,4

"Důvodem vzestupu voličského zájmu o Věci veřejné může být přesvědčení, že se jedná o účelové poškozování této strany a jejích hlavních představitelů," interpretují výsledky svého průzkumu sociologové Sanep.

Sociologové pokládali lidem na internetu také otázku, jestli by si přáli nové volby. S tím souhlasilo 53,7 procenta dotázaných, proti se postavilo 37 procent, zbytek si nebyl svým názorem jist.

Praha versus Slezané

Sanep mapoval volební preference v jednotlivých krajích. Vyplynulo z toho například, že ČSSD má nejsilnější podporu (39,1 procenta) v Moravskoslezském kraji a nejnižší v Praze (19,2 procenta). V hlavním městě má naopak nejvíce svých voličů ODS (20,3 procenta), za pozornost ovšem stojí, že nejméně bodů by posbírali občanští demokraté v domovině svého předsedy Petra Nečase ve zlínském kraji (14,3 procenta).

Praha se stala v posledních dvou volbách baštou TOP 09 a potvrdil to i průzkum Sanep, podle nějž by zde TOP 09 vytěžila 26,4 procenta hlasů. Nejmenší zájem o TOP 09 jeví obyvatelé Moravskoslezského kraje (devět procent). Zato se tu těší největší přízni komunisté (14,5 procenta). Věci veřejné jsou pak nejsilnější v Praze (11,8 procenta), slabinou je opět sever Moravy a Slezsko, kde by je volilo jen 6,9 procenta lidí. Méně bipolární je podpora lidovců. Největší podporu mají na Vysočině (7,5 procenta), nejméně lidí by je volilo na Karlovarsku (2,7 procenta).

Z krize tyjí extremisté

Sociologové zároveň varovali před nárůstem preferencí u extremistických subjektů. „Poněkud znepokojujícím faktem je však to, že celková nedůvěra a nespokojenost voličů se projevuje v nárůstu zájmu o extremistické strany, a to zejména v krajích s nejvyšší nezaměstnaností,“ tvrdí autoři průzkumu.