"Znamená to, že by se těžilo asi v třetině prvních zón a v části druhých zón. Nejedná se o vytěžení prvních zón, ale o výběrovou těžbu," řekl v pondělí Stráský  s tím, že všechno závisí na rozhodnutí ministra.

Kolik kubíků dříví napadeného kůrovcem se bude těžit, se podle Stráského nedá spočítat. "To nespočítala správa ani loni, ani předloni, my se o to budeme pokoušet, ale nejdříve se musí schválit ta místa, kde se bude těžit, a kde se dosud netěžilo," uvedl.

Stráský chce těžbu i chemický postřik

Vedle těžby chce ředitel Stráský v boji proti kůrovci použít i chemii. "Chemie se určitě bude používat tam, kde to bude povoleno, ale určitě ne v první zóně, kde se to nedělá a dělat nebude," ubezpečil. "Půjde o letecké i neletecké postřiky," uvedl.

Bývalý premiér ČSFR Jan Stráský nyní povede Národní park Šumava.

Bývalý premiér ČSFR Jan Stráský nyní vede Národní park Šumava.

FOTO: Petr Horník, Právo

Chemický postřik proti kůrovci by byl podle vědců odůvodněný v hospodářském lese, pokud by hrozily velké národohospodářské škody. V národním parku je ale lesní ekosystém předmětem ochrany, použití insekticidu je neodůvodněné.

"Insekticidy by pozabíjely všechen hmyz. Aby byl účinný proti kůrovci, musel by se dostat pod kůru, při leteckém postřiku ho většina uvízne na jehlicích v korunách," řekla Hana Šantrůčková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Loni byla těžba na Šumavě rekordní

Vyjmenovat oněch 12 míst je teď podle Stráského zbytečné, protože není jasné, zda tam ministr těžbu povolí. Jedná se především o lokality v západočeské části Šumavy. Správa parku zasahovala dosud proti lýkožroutovi na 70 procentech území, které tvoří nárazníkové pásmo vůči ostatním lesům mimo území parku.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa

FOTO: Petr Hloušek, Právo

V roce 2010 bylo vytěženo rekordní množství kůrovcem napadeného dříví, a to 347 000 metrů krychlových. Podle entomologů gradace kůrovce loni vrcholila a počet napadených stromů by mohl letos začít klesat. Kalamita podle odborníků končí v jihočeské části Šumavy, ale graduje v západočeské, v okolí Prášil a Srní. Tyto oblasti zůstávají rizikovými i pro letošní rok.

V rezervaci se podle vědců střetává klasický lesnicko - hospodářský přístup s přístupem ochranářským. Stráský hned po svém nástupu slíbil tvrdý zákrok proti kůrovci, vědci se obávají rozsáhlých holin. Po obdobných asanačních těžbách v minulosti se otevřel les orkánu Kyrill. Rozhodnutí způsobilo nedozírné škody.