Za střídání data jarní rovnodennosti mohou přestupné roky. Rovnodennost nastává v okamžiku, když je střed slunce nad rovníkem a vstupuje do znamení Berana.

Následně se na severní polokouli prodlužuje den, který o letním slunovratu 21. června dosáhne až dvojnásobné délky noci.

Proč se začátek jara mění

„Okamžik jarní rovnodennosti (a tedy i počátek astronomického jara) se každoročně posouvá o necelých 6 hodin kupředu, v každém přestupném roce naopak "skočí" o více než 18 hodin vzad. Nejpozději tak jaro začíná vždy jeden rok před přestupným rokem, nejdříve pak v roce přestupném,“ připomněl Jan Vondrák z Astronomického ústavu Akademie věd.

„Cyklus se opakuje každé čtyři roky s tím, že každý následující cyklus nastává zhruba o tři čtvrtě hodiny dříve,“ doplnil Vondrák s tím, že právě díky tomu se první jarní den může dostat na dřívější datum než je 21. březen. To se stane příští rok.

V roce 2048 bude rovnodennost dokonce již 19. března. Až do konce století pak termín začátku jara bude kolísat mezi 19. a 20. březnem.

21. března 2102

Pomyslnou nápravu udělá rok 2100, který by sice měl být na první pohled přestupný, nicméně vzhledem k drobným odchylkám dochází třikrát za 400 let ke kompenzaci. Jedná se o případy, když století není dělitelné beze zbytku 400.

V roce 2102 se naši potomci znovu dočkají začátku jara tradičního 21. března.