Hašek v dokumentu kritizuje posun blairovským stylem. Vedl podle něj ke zpohodlnění a konvenčnímu vnímání světa.  „Návrat ke kořenům je tak nutný,“ soudí. Hlavní hodnoty soc. dem. jsou podle něj v akutním ohrožení a je nutné o jejich přežití znovu bojovat.

ČSSD nové generace musí být podle Haška stranou schopnou formulovat a prosazovat hodnoty, jako jsou mezilidská sounáležitost, sociální spravedlnost a rovné podmínky pro všechny bez ohledu na sociální kořeny, a to způsobem, který je odpovídající dnešní době a realitě.

Zároveň Hašek píše o reformě soc. dem. politiky, kterou vidí v záchraně státem garantovaného zdravotnictví nebo třeba vzdělávacího systému. „ Pokud by záchrana výše zmíněných oblastí měla být definována jako „reforma sociálně demokratické politiky“, pak se o její naplnění vynasnažím ze všech sil,“ deklaruje kandidát na šéfa ČSSD.

Podle Haška se musí soc. dem. postavit nejen na stranu sociálně slabých, ale i středních vrstev včetně malých a středních podnikatelů. Hejtman volá též po regulaci finančního sektoru jako receptu proti opakování současné krize. Zároveň ale zdůrazňuje, že financování sociálního státu zadlužováním není dlouhodobě udržitelné nebo, že forma sociálního státu 20. století je minulostí a potřebuje revizi.

Odmítl, že míří doprava

Hašek v této souvislosti odmítl obvinění svých vnitrostranických odpůrců, že míří doprava. „Tato revize ale nesmí snižovat kvalitu a dostupnost veřejných služeb. Není to přitom žádný důkaz mé údajné pravicovosti, jak mi mnozí předhazují, ale jen prosté a logické konstatování faktu,“ zdůraznil.

Hejtman se přitom nevyhýbá reformě systému sociálních dávek. „Ovšem reformě takové, která nebude občany bez práce ponižovat a stavět do neřešitelných situací, ale která by jim pomohla změnit jejich životy. Není přece smyslem reformy jen nahodile škrtat; musí jít o opravdový plán, který zajistí ochranu potřebných a zároveň bude pomáhat práceschopným najít zaměstnání,“ vysvětlil.

V odpovědích se Hašek vyjadřuje i na téma boje proti korupci. Míní, že má ČSSD jít příkladem a dokázat, že je připravena začít u sebe. Varuje přitom před situací, kdy se o boji proti korupci mluví, ale neřeší se. „Nadužívání a vyprázdněnost tohoto pojmu bez přesvědčivých hmatatelných výsledků ho v očích veřejnosti už stačila naprosto devalvovat,“ poznamenal Hašek.

Haškův rival v klání o post předsedy ČSSD Bohuslav Sobotka už na otázky významných intelektuálů odpověděl minulý týden. Napsal mj., že soc. dem. doposud komunikovala jazykem orientovaným na sociálně nižší vrstvy a teatrálním marketingem podceňovala inteligenci i kulturní úroveň voličů. Pokud bude ČSSD radikální alternativou k neoliberální politice, podle Sobotky může zvýšit voličský potenciál až k hranici 40 procent. [celá zpráva]

Deset otázek pro kandidáty na předsedu ČSSD
1. Sociální demokracie, nejenom v České republice, se v době ekonomické krize ocitla v defenzivě. Proč tomu tak podle vás je a co musí sociální demokracie na evropské úrovni i u nás udělat, aby zatlačila do defenzivy pravicové strany, které vesměs nabízejí neoliberální agendu?
2. Sociálně demokratické strany v 80. letech minulého století pod heslem modernizace opustily reformismus jako postoj ke kapitalistickému systému a nahradily ho konformismem. Je návrat k reformismu možný, a pokud ano, jak? Má být součástí případných „reforem“ nabídnutých sociální demokracií přehodnocení sociálního státu? Pokud ano, v jakém směru?
3. Současná Evropská unie vychází ve svých řešeních ekonomické krize vstříc neoliberální logice. Jste pro „internacionalizaci“ sociální demokracie na evropské úrovni a hledání odpovědí na nápor globálního kapitalismu společně s ostatními levicovými stranami v Evropě? Jakými cestami přispěje česká sociální demokracie k prosazení sociálně demokratické agendy v EU?
4. Moderní společnosti mají jinou sociální strukturu než společnosti, z nichž sociální demokracie ideově vyrostla ve 20. století. Jak chce ČSSD reagovat na úbytek dělnické třídy, vznik nových profesí a nových forem práce, které v současnosti vedou k nejistotě práce a potenciálně k trvalé vyšší míře nezaměstnanosti? V čem by se měl ekonomický program ČSSD nejvýrazněji lišit od současné neoliberální politiky pravice?
5. Vedle sociální demokracie existuje v české společnosti segment levicových liberálů, jsou zde také směry křesťansko-sociální a zelené. Chce sociální demokracie oslovit tyto občany, a pokud ano, jak?
6. Někteří teoretici tvrdí, že jedním z problémů moderních sociálních demokracií je skutečnost, že se staly de facto součástí systému neoliberálního kapitalismu tím, že přijaly „růst Růstu“ (spojený s mantrou „konkurenceschopnosti), oddělenost politiky od občanské sféry, systémovou korupci působenou prorůstáním kapitálu s politikou, jakož i pojetí společenské solidarity coby pouhé technologie redistribuce. Je podle vás žádoucí návrat k prosazování hlavních hodnot sociální demokracie jako svébytných etických principů a jako hodnot, jež by se měly vrátit „do hry“ i v jazyku politickém, kulturním a sociologickém? Jak tomu může sociální demokracie napomoci?
7. Politické strany se v neoliberálním prostředí mění v komerční organizace obchodující s vlivem, státními zakázkami a pozicemi ve státní správě. Tento systém legitimizuje rozsáhlou korupci, přičemž korupce ve velkém rozsahu je vlastně plíživý státní převrat. Jak chce sociální demokracie zabránit pervertování liberálně demokratického systému v tento mafiánský kapitalismus?
8. Upadají tradiční hodnoty života středních vrstev. Příslušníci střední třídy jsou stále více využíváni jednorázově, nemají před sebou jasnou profesní perspektivu. Jaký je program sociální demokracie pro střední třídu?
9. Jak se chce ČSSD postavit k tendencím „rozeštvávat“ společnost jejím rozdělováním na „úspěšné“ a „pracovité“ na jedné straně a na lidi bez práce, sociálně slabé, cizince apod. na straně druhé? Jaký program má sociální demokracie pro ty, kdo se vymykají kategorii „většinové společnosti“?
10. Jak řešit praktické globální problémy – znečištění, změny klimatu, sociálně-ekonomické nerovnosti mezi různými částmi světa apod., když neexistuje řádný demokraticky založený globální mechanismus takového rozhodování? Neměla by právě sociální demokracie prosazovat co nejrychlejší vytvoření systému globálního vládnutí (global governance), který by dostal pod kontrolu z řetězu utrženou ekonomickou globalizaci?
Kdo položil otázky kandidátům na předsedu ČSSD?
Politolog Pavel Barša, filosof Václav Bělohradský, ekolog Jan Beránek, filosof Michael Hauser , biolog Václav Hořejší, sociolog Jan Keller, novinář Jakub Patočka, politolog Jiří Pehe , právnička Anna Šabatová, politolog Pavel Šaradín, religionista Ivan Štampach, scénárista Jan Štern , ekonomka Ilona Švihlíková, filosof Milan Znoj.