„Tento týden jsme měli zasedání Asociace nemocnic (sdružuje velké nemocnice – pozn. red.). Ředitelé se shodli, že atmosféra v nemocnicích je výrazně špatná a trvá to již několik měsíců. Kolektivy se mnohem hůře řídí, protože je rozeštvává vzájemná nevraživost mezi lékaři, kteří dali výpověď, a těmi, co zůstali, a také mezi lékaři a zdravotními sestrami,“ řekla Právu v pátek Jaroslava Kunová, předsedkyně uvedené asociace a ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň.

„Ředitelé se shodli, že ať už akce dopadne tak, či onak, řízení nemocnic bude mnohem obtížnější a zhruba o polovinu horší než dosud. Nedůvěra je vidět na každém kroku. Týká se vzájemně lékařů, ale i lékařských oborů, a to proto, že jeden je náročnější a jeho členové si myslí, že by tedy měli dostat víc peněz než jiný méně náročný obor, který ale také chce hodně peněz,“ vysvětlila Kunová.

Špatnou náladu v nemocnicích přiznal i prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. „Přispělo k ní naprosto nekolegiální vystoupení České asociace sester v čele s exministryní zdravotnictví Danou Juráskovou, kdy vyhlásila, že i sestry chtějí víc peněz, ale k akci lékařů se nepřipojily.“

Také přednosta dětského kardiocentra v pražské FN Motol Jan Škovránek Právu přiznal, že vztahy v kolektivu jsou narušeny. V jeho centru 60 procent lékařů odmítlo sloužit přesčasy nad limit 150 hodin ročně, který lékaři ale vyčerpají už na konci února.

„Samozřejmě že to naruší provoz, naruší to i vztahy, kolektivní pohled na všechno, protože ne všichni u všeho budou. Není to pro pacienty dobře,“ soudí doktor Škovránek.

Na akci vydělají ti, co zůstanou

Po krachu jednání mezi ministrem zdravotnictví Leošem Hegrem a představiteli nespokojených lékařů je v tuto chvíli jasné, že z nemocnic odejde 3800 z 18 000 lékařů.
Heger ale deklaroval, že i tak splní svůj slib a 1,5 miliardy půjde na zvýšení platů nemocničních lékařů.

Paradoxně by ti, co za akci Děkujeme, odcházíme bojovali a podali výpověď z nemocnic, odešli a nedostali žádné peníze, a navíc ti, co se nepřipojili, by měli plat vyšší o 5000 až 8000 korun měsíčně.

„Ano, pokud by to tak dopadlo, budou mít ti, co zůstali, vyšší plat. Ale také mnohem víc práce za ty, co odešli. Budou pracovat v nouzových podmínkách, což není možné vydržet dlouho, je větší riziko chyb a následně i soudních procesů. Varovali jsme lékaře, aby na takovýto režim práce v žádném případě nepřistoupili, protože by se obrátil proti nim,“ řekl Kubek.

Heger lékařům ale napsal dopis, kde ve 12 bodech slibuje, co všechno udělá. Kromě letošního uvedeného zvýšení platů by v příštím roce měla průměrná mzda lékaře být 60 000 korun. Do konce příštího týdne ministr počká, jak lékaři na dopis zareagují a zda alespoň část z nich výpověď stáhne. Pokud se tak nestane, hejtmani začnou okamžitě připravovat krizové plány, aby péče po 1. březnu, kdy lékaři z nemocnic odejdou, byla zajištěna.

Engel: Budeme jednotní

Předseda Lékařského odborového klubu tvrdí, že stáhnout výpovědi mohou snad jednotlivci. „Solidarita mezi lékaři je vysoká a lékaři budou jednotní. Šli jsme do akce Děkujeme, odcházíme společně a společně vytrváme až do konce,“ řekl Engel.

Kromě odchodu lékařů k 1. březnu hrozí, že lékaři začnou naplňovat další svůj slib, tedy že přestanou sloužit přesčasy. Mnozí už vypověděli dohodu o pracovní činnosti, na jejímž základě přesčasy nad limit sloužili.