Zatímco většinou jsou v městech nejčastějšími návštěvníky z lesa divočáci, v Tachově se procházely mezi domy už i srnky. Podle myslivců je to přirozená reakce na zhoršené podmínky v přírodě, které ztěžují přístup k potravě.

„Na tři srnky jsem narazil na starém sídlišti,“ potvrdil Právu v Tachově Karel Bobál ze Záchranné stanice živočichů ve Studánce na Tachovsku. Právě on podobně zatoulaná zvířata zachraňuje. V případě potřeby jej kontaktují občané, ale i městská nebo státní policie.

Srnky se ovšem netoulaly jen mezi bytovkami, podobných zásahů měl jen minulý týden hned několik. Blízko k domům se srnka dostala v Mariánských Lázních, o vystresovaný kus se pak postarala městská policie a veterinář.

V Tachově zasahoval ještě v areálu vodáren, tady se srnku podařilo vyhnat. Srneček, který se dostal do zahrady jedné z tachovských firem, byl ale natolik vyčerpaný, že se nechal chytit a skončil v záchranné stanici, kde teď sdílí ohrádku s kamerunskou ovečkou a jehňátkem.

„Má tak deset kilo, přesto, že by měl mít jednou tolik,“ uvedl zvířecí záchranář. „Pořád není v kondici, až bude, určitě nám to tu rozbije,“ dodal.

Speciální pěna proti divočákům

Okraj Děčína je zase místem, kde nebyl problém v minulých dnech narazit na divočáka. „Byl to šok. Nejdříve jsem si myslela, že je to pes, ale pak jsem zjistila, že máme na zahradě divoké prase,“ líčila Právu žena z Děčína svou nedávnou zkušenost. Není jediná. Divoká zvířata se běžně objevují nejen v okrajových částech Děčína, ale i v Ústí nad Labem.

Právě zde už instalovalo město v některých čtvrtích sloupky se speciální pěnou, která zvířata odpuzuje. „Na určitých lokalitách je účinnost stoprocentní, někde je to ale asi kvůli specifikům terénu méně,“ řekl Právu referent myslivosti odboru životního prostředí ústeckého magistrátu Petr Šebek.

Lidé škody způsobené zvěří stále hlásí, město se na to snaží reagovat vydáváním speciálního povolení k lovu v katastru města. „Povolení je vydáno na dvacet lokalit. Od 1. dubna, kdy začíná myslivecký rok, se už na území města odlovilo 36 divokých prasat,“ uvedl Šebek.

Drží se krmítek

„Přívaly bílého nadělení přidaly v lese sněhovou peřinu a zvěři nastaly problémy, boří se. Nechce se pohybovat na větší vzdálenost, drží se u potravy,“ uvedl hospodář mysliveckého sdružení Tetřívek z Třemešné na Tachovsku Ladislav Kletečka.

Právě neochota migrace zvěře za potravou naznačuje podle pozorovatele přírody a meteorologa Rudolfa Kovaříka v Šindelové na Sokolovsku tuhou zimu. „Teď sleduji vysokou zvěř, která se v nadmořské výšce 600 metrů drží v dosahu krmelců. A to i přes den. I to nasvědčuje tomu, že zima bude tvrdší, než bývá zvykem,“ řekl Právu.

Jeho soukromé předpovědi vycházejí z úkazů z přírody, které postupně sbírá a sleduje už od podzimu. Potřebuje jich na tři desítky, nyní je už má prakticky všechny pohromadě. „Vosy mají silnější hnízda, domácí cibule má více vrstev slupky, veverky mají větší zásoby a některé druhy ptáků odlétly na jih dříve než normálně,“ vypočítává jen některé.

Podle dotázaných myslivců je zvěř zatím obecně v dobré kondici a má z čeho čerpat energii, potřebuje ale klid, aby energií zbytečně neplýtvala. „Horší to může být při stejných podmínkách až tak za dva měsíce, pokud se nebude dostatečně krmit,“ dodal hospodář Tetřívku Kletečka.