Podle obhajoby vydavatele si čtenáři za dobu trvání komiksu na expresivnější výrazové prvky už zvykli a takto pojatý komiks nikdo nemohl brát vážně.

„Komiks pouze reflektoval již utvořený mediální obraz žalobce. Komiks nepřináší ani nepopisuje realitu, pouze zachycuje její útržky, které s nadsázkou zpracovává. Žalobce byl dlouhodobě subjektem zájmu médií, nikoli kvůli své politické činnosti, ale pro své veřejně prezentované soukromí,“ bránil vydavatel činnost kreslíře Štěpána Mareše.

Nižší soudy se případem zabývaly několik let a vždy došly k závěru, že uvedenou kresbou bylo zasaženo do Březinových práv. Jejich verdikt nakonec s mírnou modifikací potvrdil i ÚS, kam podal vydavatel stížnost.

„V karikatuře i kritice nelze používat neopodstatněných hrubých urážek se snahou ponížit, ale hledat či popisovat příčiny. I v případě, že je o některém politikovi známo, že 'nenechá ženy na pokoji', jednalo se zde, i přes oprávněný požadavek na určitou mravnost politika a určitou tvůrčí volnost autora, o překročení přípustné hranice kritiky,“ odůvodnili verdikt soudci v čele s Dagmar Lastoveckou.

Problém jsou kresby ve spojení s textem

„Soud zdůraznil, že nehodnotil míru vkusu, ale míru přiměřené kritiky. K neoprávněnému zásahu došlo celým obsahem komiksu, tj. kresbami ve spojení s textem, který je nepravdivý a tudíž protiprávní. Podstatnou okolností byl pro soud fakt, že komiks je publikován v seriózním společenském týdeníku s velkou čteností, ve kterém nemá taková karikatura místo,“ dodali soudci s tím, že pokud by byl komiks prezentován v některém z pornografických časopisů, byla by věc hodnocena jinak.

Z podobných důvodů se nedávno s Ringierem soudila Petra Paroubková, manželka expremiéra a bývalého šéfa ČSSD Jiřího Paroubka. Soud však v tomto případě rozhodl, že se vydavatelství za díl komiksu nazvaný Paroubkovy erotické fantazie omlouvat nemusí. Nešlo prý o pornografii, jež by Paroubkovou znevažovala.