Břeclavské restaurace, bary a hostince musely podle nařízení platného od 1. ledna 2009 zavírat už ve 22:00. Večer před nepracovním dnem směly provozovny zůstat otevřené do půlnoci. Vyhláška ale umožňovala získání výjimky, a tak většina podniků v Břeclavi nakonec svou provozní dobu nezměnila.

Ústavní soud břeclavskou vyhlášku nedávno zkoumal při veřejném jednání, kterého se zúčastnil také ombudsman Pavel Varvařovský. Veřejný ochránce práv vyhlášku hájil. Podle něj je právo občanů na noční klid a pořádek nadřazeno obchodním zájmům provozovatelů pohostinských zařízení.

Vyhláška nesmí být matoucí

"Tam, kde selhávají všechny jiné mechanismy, může být stanoven i konec provozní doby hostinských zařízení. Samozřejmě, že obec musí s touto možností nakládat rozumně a musí také stanovit takové povinnosti způsobem, který je jednoznačný a určitý," uvedla soudkyně zpravodajka Dagmar Lastovecká.

Břeclav nesprávně použila termín "obytná zástavba", neboť jej ve své vyhlášce nijak nedefinovala, upozornila Lastovecká s tím, že chybí i obecná definice. Podle ní to může vyvolávat nejasnosti. Vyhlášky přitom obecně musejí být určité, srozumitelné a jednoznačně interpretovatelné.

ÚS: Pohostinství nenarušuje veřejný pořádek

Podle názoru ministerstva vnitra obce nemohou regulovat provozní dobu pohostinství. Ačkoliv totiž Břeclav jako cíl opatření uvedla ochranu veřejného pořádku, ve skutečnosti stanovila mantinely pro podnikatelské aktivity, což jí zákony nedovolují.

Samotné provozování pohostinství totiž není podle vnitra činností, která by narušovala veřejný pořádek. Problémy související s podáváním alkoholu mají obce řešit jinak, například prostřednictvím přestupkových řízení s provinilci.