Podle ministerstva se Veselý mohl dopustit trestných činů neoprávněného nakládání s osobními údaji, ohrožení utajované informace a nebezpečného pronásledování.

Informace o tom, že koncipient kanceláře Němec, Bláha a Navrátilová nechal Pospíšila sledovat, se v médiích objevily koncem října. Veselý to ale popřel, ve vyjádření zaslaném ČTK se od věci distancoval i bývalý ministr spravedlnosti Němec. Reportéři listu zakázku na získání informací ze soukromí ministra a místopředsedy ODS zdokumentovali skrytou kamerou.

"Odněmcování" je prý msta

Veselý měl dříve pracovat v ochranné službě a chránil právě tehdejšího ministra Němce, u kterého pak začal pracovat jako koncipient. Informace o Pospíšilovi tak mohl získat od svých bývalých kolegů. Pospíšil v médiích uvedl, že informace o jeho pohybu nemohou pocházet od nikoho jiného než od jeho ochranky. Policie možný únik informací od ochranné služby prověřuje, považuje ale tuto možnost za nepravděpodobnou, řekl ČTK již dříve mluvčí policejního prezidia Jiří Vokuš.

V létě Pospíšil podnikl několik kroků, kterými omezil spolupráci svého úřadu s Němcovou advokátní kanceláří. Zrušen byl například tendr na provozování elektronického systému domácího vězení, který vyhlásila předchozí ministryně Daniela Kovářová. Pravidla tendru se podle Pospíšila měnila v neprospěch státu a do řízení vstoupila Němcova advokátní kancelář. Premiér Petr Nečas tehdy prohlásil, že ministerstvo je potřeba "odněmcovat". Exministr Němec to označil za osobní mstu.