Nesouhlasné argumenty obsahují stanoviska jak z Ústavního soudu, tak předsedy Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxy, které má Právo k dispozici.

Jejich postoje jasně ukazují, že pokud ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) jako předkladatel novely zákona a celá Nečasova koaliční vláda od svého záměru neustoupí, stát nejspíš prohraje spory u Ústavního soudu. A soudci těmito žalobami již dříve pohrozili.

Podle Tomáše Langáška je návrh protiústavní a odporuje dosavadní nálezům Ústavního soudu, které jsou závazné. Opakované sahání na platy soudců pak označuje za „salámovou metodu“.

 

Navržená právní úprava… podle mého přesvědčení směřuje proti závěrům plynoucím z dosavadní nálezové judikatury Ústavního soudu, jež jsou závazné pro všechny orgány a osoby, včetně Ústavního soudu samého.generální sekretář ÚS Tomáš Langášek


Podle soudců od roku 2002 byly jejich platy opakovaně snižovány či zmrazovány, přičemž platy ostatních státních zaměstnanců rostly.

„Tento vývoj a záměr nelze označit jinak než likvidaci systému odměňování soudců,“ uvádí stanovisko NSS.

Podle jeho šéfa Baxy lze takový vývoj populisticky využít či zneužít. Nejvyšší správní soud varuje, že nezvratné změny, které Drábek a vláda chystají, povedou k odchodu nejlepších lidí.

„Jde o snahu vrátit soudce tam, kde byli před rokem 1990, do postavení subalterního úředníka. Nechce se věřit, že by takovýto motiv odsouhlasila jakákoliv demokratická vláda,“ napsal Baxa.

 

Opakovaně ve svých stanoviscích poukazuji na zásahy do odměňování soudců od roku 2002 jako na zásahy nesystémové, neodůvodněné, v současné době hrozící nevratností a ve svém úhrnu hrubě protiústavní.předseda NSS Josef Baxa


Upozornil také, že plat soudců je – na rozdíl třeba od poslanců či senátorů – jediným zdrojem jejich příjmů a mají také nejvyšší rozsah omezení v osobním i pracovním životě ze všech osob odměňovaných ze státní kasy.

Baxův úřad proto považuje návrh zákona za diskriminační. „Rozsah zásahů do materiálního zabezpečení soudců ve svém úhrnu již překročil jakkoli akceptovatelnou hranici a nese všechny znaky zásahu hrubě protiústavního,“ stojí ve stanovisku NSS.

Baxovi navíc vadí, že ani ministr, ani vláda a zástupci ODS, TOP 09 a VV se ani neobtěžovali se soudci chystané změny probrat.

„Respektuji principy dělby moci, nicméně tak zásadní opatření, jakým je zásah do materiálních záruk soudcovské nezávislosti, by měl být se soudní mocí a jejími představiteli korektně projednán,“ napsal Drábkovi Baxa.

 

Situaci, kdy pravé důvody návrhů orgánu ústřední státní správy předkládaných do legislativního procesu vyjdou najevo a jsou přiznány po řadě let, považuji za fatální selhání neslučitelné s principy právního státu.předseda NSS Josef Baxa


Ačkoli Langášek v kritickém stanovisku uvádí, že nijak nepředjímá případné rozhodnutí ÚS, těžko předpokládat, že by při lámání chleba ústavní soudci dospěli k opačnému závěru.

Ministr Drábek je tak v delikátní situaci: buď soudcům na platy nesáhne, jak navrhuje Langášek, anebo s k jejich požadavku otočí zády a může očekávat sérii žalob, kterými soudci i státní zástupci už hrozí.

Drábek: nelze někoho vynechat

„Jejich argumenty vnímám, ale v tuto chvíli nelze říci, které připomínky do návrhu zákona zapracujeme a které ne,“ řekl ve čtvrtek Právu Drábek s tím, že návrh zákona by měl jít do vlády někdy příští týden.

Podle něj však nelze počítat s tím, že by soudci byli z tzv. platového zákona vyňati a měli by samostatný zákon o odměňování. „V tuto chvíli to není z časových důvodů ani teoreticky možné, protože se to má týkat platových poměrů od roku 2011,“ uvedl Drábek.

Ministr prý nezpochybňuje zásadu soudcovské nezávislosti, nicméně pokud se sahá na platy všem zaměstnancům ve veřejném sektoru, nelze z toho určitou skupinu vynechat.
Jenže právě na srovnání s ostatními státními zaměstnanci staví nejen Ústavní soud, ale také Nejvyšší správní soud své protesty.