Na vlakovém nádraží či na letišti by už na informační tabuli dávno svítilo oznámení, o kolik minut bude spoj či let opožděn. U autobusů tomu tak není a cestující je většinou bezmocný.

Chybí systém

Takovou nemilou zkušenost má s dopravci Martina Máselníková ze Zlína, která se chtěla dostat ze Zlína do nedaleké Březnice. Pravidelného spoje se minulý čtvrtek spolu s dvacítkou dalších lidí na nástupišti 21 nedočkala.

„Autobus ze Zlína do Uherského Hradiště měl mít odjezd o půl jedné odpoledne. Aniž nás ale někdo z dispečerů upozornil, tak tento spoj ve čtvrtek vůbec nejel. Museli jsme počkat až na další. Na nádraží nás přitom stálo u stanoviště více než dvacet. Bohužel se mi to nestalo poprvé. Podobně jsem se svou dcerkou dopadla i před pár týdny. Dopravci si snad myslí, že si na to zvykneme, ale když už si za něco platím nemalé peníze, ráda bych se z jejich strany dočkala nějaké úcty k nám cestujícím,“ uvedla Máselníková.

Na vině ovšem podle všeho nejsou dispečeři, ani dopravce. Zatím totiž nefunguje žádný jednotný systém, pomocí kterého by provozovatelé autobusových nádraží zjišťovali zpoždění a pohyb jednotlivých autobusových spojů.

„Ne vždy se o zpoždění dozvíme. Pokud ano, tak dispečer přijde na nástupiště a cestující na prodlevu upozorní. Jestliže se ale jedná o zpoždění třeba jen desetiminutové, tak o tom neinformujeme,“ přiznal obchodně-dopravní náměstek ČSAD Uherské Hradiště Ivan Kallus.

Jeho slova potvrdil i jeden z dispečerů na zlínském autobusovém nádraží: „Pokud nám to náš řidič nahlásí, vyjdeme za lidmi na dané stanoviště a o zpoždění je informujme. Naši zlínští řidiči nám volají, ale od ostatních chlapů takové informace bohužel nemíváme,“ sdělil dispečer.

Řešení? GPS

Fakt, že v současnosti je navíc problematické informaci o zpoždění vůbec získat, potvrdil Jiří Šrajer, obchodní ředitel jednoho z největších autobusových dopravců, firmy Veolia Transport Morava.

„Jak známo, řidič nemůže za jízdy telefonovat a jinak to momentálně nezjistíme. Jiné to bude v době, kdy budou všechna vozidla napojena na GPS sledování. To by už problém být nemusel,“ řekl Šrajer.

Problém: peníze

Problém však existuje a jmenuje se peníze. „Existují úvahy, že autobusy vybavíme systémem GPS, který umožní sledovat jejich polohu, ale to nebude dříve než za tři čtyři roky, je to finančně nesmírně náročná záležitost,“ sdělil Právu Miroslav Hucl, ředitel společnosti ČSAD autobusy Plzeň.

Je tedy GPS systém umístěný v každém autobusu hudbou budoucnosti? „Ve Zlínském kraji bychom jej rádi zavedli tak do jednoho až dvou let. Měl by sledovat a evidovat zpoždění autobusů. Teprve v ten moment můžeme údaje přenést na světelnou tabuli. Je to však otázka i propojení systémů mezi dopravci,“ dodal náměstek Kallus.

Další komplikace v informování cestujících o zpoždění či výpadku příměstských, dálkových nebo mezinárodních autobusových linek způsobuje hlavně to, že nedošlo k dohodě některých provozovatelů autobusových nádraží s firmami, které tyto spoje zajišťují.

V Olomouckém kraji například v Šumperku nebo Přerově mají cestující na světelných tabulích aktuální přehled o linkách, na autobusovém nádraží v Olomouci, kde se křižuje nejvíce autobusů, tato služba dosud schází.

„Občas se stává, že nejsme o případných změnách dojezdových časů vůbec informováni. Někteří dopravci nám to včas oznámí, ale mnozí další se ani neobtěžují něco hlásit,“ připustila pracovnice informační kanceláře autobusového nádraží v Olomouci.

Jednání mezi provozovatelem tamního nádraží, firmou ČSAD Ostrava, a společností Veolia Transport Morava o instalaci elektronických informačních tabulí má přitom podle zjištění Práva probíhat bez konkrétního výsledku již tři roky. Nikdo z odpovědných pracovníků provozovatele olomouckého autobusového nádraží se ale k tomto problému vyjádřit nechtěl.

A ještě jedna věc. Nějaké náhrady se cestující, jehož autobus má zpoždění nebo nejede vůbec, nedočká. „Neřešíme to, zákon nám nic takového neukládá,“ uzavřel problematiku pro tuto chvíli plzeňský ředitel Hucl.