Reformní kněz a též tvůrce spisovné češtiny Jan Hus vystudoval v letech 1390 až 1404 svobodná umění a teologii na Univerzitě Karlově. Kázal v Betlémské kapli na pražském Starém Městě, kritizoval církevní praxi a požadoval návrat k chudé církvi. Za to na něj byla uvalena klatba. On své názory odmítl odvolat, proto byl rozhodnutím církevního koncilu v Kostnici 6. července 1415 upálen. Jeho smrt posílila v českých zemích reformní hnutí kališníků.

Církev československá husitská, stejně jako evangelické církve, vyzdvihují Husův stálý zřetel k autoritě Bible, svobodu svědomí, ochotu držet se pravdy, nedogmatickou otevřenost a životní opravdovost.

Předchůdce současného papeže Benedikta XVI., Jan Pavel II., vyjádřil v roce 1999 nad Husovou smrtí lítost. Neznamená to však jeho plnou rehabilitaci. Některé reformátorovy myšlenky považují katolíci dodnes za mylné.