V zahraničí je běžně používají pojišťovny při příjmu oznámení o pojistných událostech či banky v pohovorech se žadateli o úvěr. Podle odborníků se podobné praxe v nejbližších letech dočká i Česká republika.

„Je to jako nabroušená kudla. Když je hodně ostrá, je dobrá, ale když ji dostane do ruky lump, je zle,“ míní bezpečnostní expert Jan Schneider.

Masivní rozšíření donedávna přísně střežené zpravodajské techniky jde podle něj ruku v ruce s technologickým vývojem a nelze mu zabránit.

Volně dostupný program se od tradičních polygrafů liší tím, že je bezkontaktní. Zatímco polygraf snímá z čidel umístěných přímo na těle vyslýchaného jeho tělesné reakce a vyhodnocuje stresové vzruchy, nové technologie vrstevní analýzy hlasu umožňují odhalit lež na dálku. Například z telefonátu či záznamu hovoru.

„Hlasivky mají asi patnáct až dvacet míst, která ovlivňují výsledný hlas a část z nich ovlivňuje mozek zcela mimovolně,“ vysvětlil Právu podnikatel Michal Moroz, který v Česku nabízí k prodeji software umožňující údajně s 80 až 90procentní úspěšností odhalit pravdivost výpovědi mluvčího.

Produkt izraelské provenience byl původně vyvinut pro pohovory s žadateli o sociální dávky právě v Izraeli. Dnes ho masivně využívají například pojišťovny ve Velké Británii.

Podle Moroze je jen otázkou času, kdy podobnou praxi zavedou i tuzemské finanční instituce. „Za dva roky, co izraelskou technologii nabízíme, máme již několik privátních uživatelů. O koho jde, nemohu podle podmínek smlouvy uvést,“ dodal.

„Z českých pojišťoven zatím žádná tento druh techniky nepoužívá,“ uvedla mluvčí České asociace pojišťoven Jolana Ackermannová.

Zneužití je možné

Že lze moderní detektory lži snadno zneužít, je nasnadě. „Nabízet takovou techniku soukromým firmám? To si myslím, že je přímo idiotské,“ míní bezpečnostní expert a někdejší náčelník vojenské zpravodajské služby Andor Šándor.

„Když si koupí technologii, aniž by měli pracovníka, který to bude ovládat, tak jim to k ničemu nebude. A vůbec si nejsem jistý tou legitimitou,“ míní expert.

Podle něj existuje v Česku jen několik odborníků, kteří dokáží s detektory lži skutečně zacházet. „To, že přístroj zareaguje, ještě neznamená, že dotyčný lže. Jenom je tam nějaký vzruch,“ uvedl Šándor.

Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) zatím neřešil žádnou stížnost na zneužití hlasového detektoru lži.

„Lze si představit, že analýza hlasu má své opodstatnění při přijímacích řízeních na určité typy míst, například dispečerů letového provozu. V takovém případě by ale personalista měl mít souhlas uchazeče se zpracováním svého hlasového záznamu,“ upozornila mluvčí úřadu Nina Táborská.