Na tyto otázky mohou dát odpověď jen dosluhující poslanci a přiznat: protože jsme neprojednali příslušný návrh zákona. Zákonodárci je takzvaně hodili pod stůl.

Výkaz činnosti končící Sněmovny je impozantní – víc než tisíc návrhů zákonů dostali její poslanci na stůl, neprojednáno jich zůstalo 154. Že mezi těmi, které spadly pod stůl, jsou třeba pravidla vyvěšování vlajek na budově parlamentu či nakládání se surovými diamanty, většinu lidí nejen že netrápí, ale ani nezajímá. Na seznamu nedodělků jsou však i zákony, které mohou mnohé bolet.

Většina z těchto návrhů ležela ve Sněmovně roky a nakonec na jejich dokončení chyběl poslancům čas. Za deset dní se nad nimi zavře voda. Schvalovací kolečko by muselo po volbách začít znovu. Co na to jejich tvůrci?

Naštvaní předkladatelé

„Štve mě to, a hodně,“ reagovala soc. dem. Anna Čurdová. Zákon o náhradním výživném předložila po prvním odmítnutí ještě jednou, tentokrát v mnohem širší podobě, která počítala i se stanovením pevných částek minimálního výživného.

„Nás napadali za to, že jsme přišli s tabulkou. Prý to není možné, a nyní si to téma přivlastnila ministryně spravedlnosti Kovářová a najednou to jde,“ netají se rozhořčením Čurdová, která se obává, že v soc. dem. se jejího tématu po jejím odchodu ze Sněmovny nikdo nechopí.

„Pokud budeme ve vládě, pak to snad předloží vláda. Bylo by to pro tento zákon možná lepší, protože tím bude mít větší šanci,“ dodala poslankyně.

Naštvaná je i spolutvůrkyně zákona o půjčkách mladým manželům na bydlení Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM).

„Ten zákon jsme předložili před více než rokem a půl. Už jsme chtěli i změnit pravidla Sněmovny tak, aby se zákony musely projednávat v pořadí, ve kterém byly předloženy, ale neprosadili jsme to,“ zlobí se poslankyně.

„Návrh půjček podáme znovu, třeba bude lepší konstelace. Pomoc mladým rodinám třeba při pořizování bydlení je jeden z nejlepších receptů, jak zvýšit porodnost,“ trvá na svém poslankyně.

Obstrukce ODS „odstřelily“ Nečase

S myšlenkou miniškolek či vzájemné rodičovské výpomoci, kdy by se žena vedle svého dítěte za úplatu starala ještě o další tři cizí děti, přišli společně Petr Nečas (ODS) a Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).

O tom, že se zákon nestihl projednat, se paradoxně „zasloužili“ především Nečasovi straničtí kolegové, kteří se uchýlili loni k obstrukcím a tím „odstřelili“ i zákony, jež pocházely z dílny pravice. A teď je ODS v programu slibuje zas.

„Je mi to líto, ale podali jsme to v době, kdy padla Topolánkova vláda a na program se dostaly mimořádné volby. Pak ODS zahájila obstrukce. V tom měl ten návrh smůlu. Jenže smůlu měly především ty rodiny, pro které byl určen,“ komentuje výsledek Šojdrová.

Je přesvědčena, že zákon smysl má, i když připouští, že část věnovaná otcovské (týdenní obdoba mateřské) bude muset zřejmě počkat.

Bydlení pro mladé

Topolánkův pád a následné obstrukce ODS se promítly i do nechuti k novele občanského zákoníku, který jeho vláda předložila. Jeho spoluautorka, expertka ODS na byty Zdenka Horníková, v něm chtěla, jak tvrdí, dostat na trh malé, levnější byty ve staré zástavbě, které by byly dostupnější mladým lidem.

Navrhla proto omezení, aby regulovaný nájem přecházel automaticky jen na partnera nebo děti zemřelého nájemníka. Vnuci, bratranci, sestřenice či jiní vzdálení příbuzní by měli smůlu.

„S těmi byty se spekulovalo, vnuci či další příbuzní získávali byt za regulované nájemné neoprávněně. Tyhle byty je nutné dostat na trh a nabídnout je těm, kdo je opravdu potřebují,“ hájí svůj návrh Horníková.

„Je-li vnučce 25, má vystudovanou vysokou školu a bydlí u babičky, tak bude moci zůstat po její smrti v bytě dva roky. Potom musí s majitelem uzavřít novou smlouvu,“ upřesnila.

Podle Horníkové se občanský zákoník novele brzo nevyhne, neboť v roce 2012 končí regulace nájmů a stanovení výše nájemného by mělo být dáno právě tímto kodexem.

Vše zlé je pro něco dobré

Se smíšenými pocity se Právu svěřil Jeroným Tejc (ČSSD), spolutvůrce zákona o sjednávání spotřebitelského úvěru, který měl zastropovat úroky z úvěrů, a především zrušit rozhodčí doložky.

Schválení sice nedotáhl do konce, ale „alespoň jsme na to téma upozornili, protože když jsme ho předkládali, většina poslanců i veřejnosti si myslela, že to není problém“.

Zarputilost poslanců podle Tejce přiměla i ministra průmyslu Vladimíra Tošovského, aby navrhl vládní novelu zákona, která ale z pohledu poslanců nestačí. „Návrh předložíme s kolegou Sobotkou znovu hned po volbách, protože rozhodčí doložky za poslední čtyři roky dosáhly až obludných rozměrů,“ tvrdí Tejc. Připouští, že část týkající se zastropování úroků u těchto úvěrů nový návrh zatím zřejmě obsahovat nebude.

„Ale nějaká úprava je nutná, protože řadě lidí by regulace pomohla. Znamenalo by to i úsporu finančních prostředků, protože když se lidé kvůli dluhům nechají různými společnostmi připravit o majetek, tak jsou pak odkázáni na sociální systém. To stát něco stojí,“ tvrdí Tejc.